19:14 17. června 2019
Obyvatelé Jugoslávie vítají ruskou armádu na jihovýchodě Prištiny 29. června 1999

Bleskový přesun do Prištiny: nadšení Srbové převraceli svou vlajku, aby z ní udělali ruskou...

© AFP 2019 / Hector Mata
Svět
Získat krátkou URL
172372

V noci 12. června 1999 batalion ruských výsadkářů dorazil z Bosny do Kosova a převzal kontrolu nad letištěm Slatina poblíž Prištiny. Pro vojáky NATO, kteří plánovali využití letiště, to bylo velkým překvapením. Sputnik poskytuje exkluzivní výpovědi účastníků operace.

V ten den, 12. června 1999, v Jugoslávii nastal mír. Letadla NATO přestala shazovat svůj smrtící náklad na srbská města a vesnice. A nebe nad jižní srbskou provincií Kosovo se po 78 dnech „poprvé vyjasnilo“. O konci války psala všechna světová média. Kumanovská vojensko-technická dohoda, která byla podepsána 9. června, ukončila bombové útoky NATO. Srbští generálové, kteří téměř tři měsíce bránili své lidi se zbraněmi v rukou, dostali rozkaz vydat kosovské Srby za milost a nemilost právě té síle, která je včera zabíjela a nyní se z ní staly „mírové síly“.

Milutin Filipovič, plukovník jugoslávských ozbrojených sil, v roce 1999 velitel posádky v Prištině: Pocity byly dvojího druhu. Na jedné straně jsme se radovali, protože válka skončila, její hrůzy skončily, ale na druhou stranu to bylo pro nás všechny velmi těžké, protože jsme jako armáda museli opustit toto území a nechat lidi bez ochrany. Lidé nevěděli, co je čeká v Kosovu po stažení srbských vojsk a policie.

Spojení s Bělehradem bylo téměř úplně přerušeno, informace odtud buď nedorazily vůbec nebo přišly zkreslené. Posádka se vydává do ulic, tvoří kolony, které místo toho, aby bránily Kosovo, ho opouštějí. Smíchávají se s kosovskými Srby, kteří se bojí zůstat ve svých domovech bez ochrany. Přesun armády je proto obtížný, ještě více ho znesnadňují epizodické útoky albánských teroristických skupin.

Začalo násilí ze strany albánských teroristů, které jak svými akcemi, tak svou nečinností aktivně podporovaly síly NATO. Ruská zpravodajská služba proto organizuje diverzní skupinu složenou ze svých vojáků v rámci SFOR (Mírová mise NATO v Bosně a Hercegovině), která byla tajně přesunuta do Prištiny.

S podporou místních Srbů se Rusům podařilo obsadit letiště Slatina a připravit půdu pro příchod „svých“ pod velením Junus-Beka Jevkurova.

Generálmajor Junus-Bek Jevkurov Bamatgirejevič, který velel skupině 18 vojáků GRU, kteří tajně pronikli na letiště Slatina bleskovým přesunem na Prištinu: 10. června, po podpisu Kumanovské dohody, Boris Jelcin nařídil přesun mechanizované kolony 200 vojáků, kteří byli součástí mírového kontingentu v Bosně, do Kosova. Úkol byl tajný nejen pro velení SFOR v BaH, ruští vojáci také nevěděli, kam jedou a proč – věděli to jen velitelé. Podařilo se nám neporozovaně dorazit k srbské hranici a po jejím překročení jsme  na obrněných transportérech vztyčili ruské vlajky. Zpráva o tom, že „Rusové jedou“, se rozléhala jako hrom z modrého nebe.

Filipovič: Jedenáctého června kolem poledne jsem se dozvěděl, že ruská jednotka byla poslána do Prištiny. Jakmile přišli, už jsme věděli, že přicházejí chránit Srby žijící v Kosovu a Metochiji, stejně jako ostatní obyvatele, samozřejmě...

Ruská zpravodajská služba měla informace, že Britové z NATO se chystají obsadit letiště Slatina, aby ho využili k přistání velkých dopravních letadel.

Nadšení lidé běželi vítat Rusy. Srbské vlajky otočili  vzhůru nohama a udělali tak z nich ruské vlajky. Lidé házeli květiny na obrněné transportéry, přinášeli Rusům nápoje. Byly to velmi dojemné, velmi emocionální chvíle... Lidé zpívali písně a radostí stříleli do vzduchu. Zkrátka, přijetí bylo více než vřelé. Získali jsme naději, že Srbové budou moci zůstat v Kosovu, přežít zde.

Jevkurov: Když se v NATO dozvěděli o této operaci, poslali „varování“ veliteli generálního štábu v Moskvě a ten nařídil, aby se kolona otočila. Generál Zavarzin, velitel operace Bleskový přesun do Prištiny, zavolal náčelníku Hlavní správy mezinárodní vojenské spolupráce Ministerstva obrany RF generálu Ivašovi, aby ho o tom informoval, na což mu Ivašov odpověděl, že rozkaz byl vydán přímo Jelcinem a pouze on ho může odvolat.

Generál Leonid Grigorjevič Ivašov: Následující den přijíždějí na letiště Slatina Angličané. Jejich velitel Michael Jackson obdržel rozkaz od velitele Wesleyho Clarka, aby zlikvidoval ruský oddíl.

Kolony tanků NATO se zastavují před Rusy, kteří na ně míří zbraněmi... Když vidí odhodlání Rusů, Jackson říká: „Nechci rozpoutat třetí světovou válku.“ Náš výsadek čeká na dopravní letadla s posilou a zbraněmi, ale Maďarsko a Bulharsko nepovolují průlet nad svým územím. Začínají složitá jednání...

Jevkurov: Rusko umožňuje Britům společně používat letiště a ruské mírové síly se brzy přesunují do oblastí (Kosova) kontrolovaných NATO.

Vzhledem k tomu, že ruská účast v KFOR je využívána jako alibi pro přijímání rozhodnutí proti srbskému lidu, která Rusko nemohlo ovlivnit, Vladimir Putin se v roce 2003 rozhodl stáhnout vojska z Kosova. Ruští vojáci se vrátili domů se slzami v očích.

Válka v Jugoslávii

V roce 1999 ozbrojená konfrontace albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády a srbské armády a policie vedla k bombardování Jugoslávie (v té době se skládala ze Srbska a Černé Hory) silami NATO.

Kosovské albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost Kosova na Srbsku. K dnešnímu dni podle ministerstva zahraničních věcí samozvané republiky 116 států uznalo svrchovanost Kosova.

Nezávislost Kosova neuznává Srbsko, Rusko, Čína, Izrael, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších států. Stanovisko Moskvy vychází z rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, která potvrzuje územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie, jejímž právním nástupcem je Srbsko.

Více:

„Vedlejší škody“. Jak NATO vraždilo civilisty v Jugoslávii
Bývalý ministr zahraničí Jugoslávie vysvětlil, proč nebylo možné předejít agresi NATO
Mosteckou zněly protiletecké sirény, plály svíčky za mrtvé Jugoslávce, za uloupené Kosovo
Unikátní snímky 1999. Co zůstalo po vojenské operaci NATO v Jugoslávii
Štětina brání bombardování Jugoslávie: NATO zastavilo exodus milionů kosovských Albánců
Štítky:
USA, Priština, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Jugoslávie, Válka v Jugoslávii, NATO, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář