06:53 17. června 2019
Pákistánský premiér Imran Chán

Premiér Chán: Pákistán uvažuje o ruských zbraních

© AFP 2019 / Iranian Presidency
Svět
Získat krátkou URL
8760

Pákistánský premiér Imran Chán poskytl před svou cestou do Biškeku, na summit Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), exkluzivní rozhovor agentuře Sputnik.Podělil se v něm o svá očekávání ohledně schůzky s prezidentem RF Vladimirem Putinem, a také promluvil o plánech na rozvoj spolupráce Islámábádu a Moskvy, a také o složitých vztazích s Indií.

Plánujete v nejbližší době jednání s vedením RF? Chtěl byste navštívit Rusko?

Chán: S radostí bych do Ruska zavítal. Byl jsem tam pouze jednou, a to už dávno. Ano, doufám, že se příští týden na konferenci v Biškeku, na summitu ŠOS, setkám s ruskými vedoucími činiteli. Doufám, že budu mít schůzku s prezidentem Putinem.

Co od této schůzky očekáváte?

Myslím, že to bude prostě neformální schůzka mezi zasedáními ŠOS. Krátce jsme si promluvili již během mé návštěvy v Číně, když předseda ČLR Si Ťin-pching pořádal tiskovou konferenci. Tam jsme se setkali, ale tentokrát bych si přál neformální dialog. Měl jsem také schůzku s ruským premiérem, bylo to během mé první návštěvy v Číně.

Ruští vojáci nedávno oznámili společná vojenská cvičení s Pákistánci, jež se mají konat letos. Co byste řekl o vojenské spolupráci s RF? Máte plány ohledně jejího posílení?

Ano. Rozvíjíme spolupráci mezi našimi obrannými úřady. Konají se schůzky jejich zaměstnanců. Věříme, že budou tyto vztahy prohloubeny. Větší část padesátých, šedesátých a sedmdesátých let proběhla za studené války, v níž byla Indie blíž k SSSR a Pákistán k USA. Patřili jsme do různých táborů. Dnes se všechno změnilo. Indie se přátelí s USA, Pákistán také. Studená válka již neexistuje. Stále rozvíjíme naše vztahy s Ruskem.

Pákistán dlouhou dobu dovážel americké zbraně a stal se dokonce jedním z největších dovozců. Dnes ale věnuje velkou pozornost ruským zbraním. Plánuje Islámábád nákup ruských zbraní? Přemýšlel i nad nákupem systémů S-400?

Již jsem řekl, že studená válka skončila. Dříve měl Pákistán těsné vztahy s USA, kdežto Indie, jak všichni víme, s SSSR. Dnes to neexistuje. Za prvé, doufáme, že se naše nesváry s Indií zmírní a my nebudeme nuceni nakupovat zbraně. Chceme vydávat peníze na humanitární rozvoj. Ale ano, uvažujeme o ruských zbraních, a vím, že naši vojáci již navázali kontakt s těmi ruskými.

Existuje pokrok v projektu íránsko-pákistánského ropovodu? Nemá být kvůli americkým sankcím zastaven?

Ano, pokrok je dnes slabý kvůli protiíránským sankcím USA.

Jak byste zhodnotil vyhlídky na spolupráci Pákistánu s RF v rámci ŠOS?

Existují výměny, rozvíjíme víc kontaktů, zlepšujeme náš obchod. Rusko je země, která má nadbytek energetických nosičů. A Pákistánu ty vlastní nestačí. Věříme v úspěch jednání v těchto sférách, již se konají. Ale chceme zlepšit náš obchod s RF také v jiných sférách, než je v té obranné.

Které sféry máte na mysli?

Tyhle věci dnes zvažujeme. Věříme, že se naše obchodní delegace brzy vydají do Ruska. Pozveme k nám ruské obchodní delegace, poskytneme Rusku možnost investic v Pákistánu. Myslím, že existuje ruská ocelářská společnost, která má zájem o investice do naší ocelářské továrny v Karáčí. Ta byla vlastně kdysi v Pákistánu postavena Ruskem. V sedmdesátých letech. Takže doufáme, že se sféry naší spolupráce rozšíří a že určíme sféry spolupráce, které by uvítaly ruské investice v Pákistánu. Zjednodušujeme vízový režim, aby lidé nemuseli dlouho čekat na víza, ale jednoduše je dostali na letišti.

Co se týče ŠOS, máte za to, že účast v této organizaci pomáhá zlepšit vztahy s Indií?

Ve skutečnosti to zlepšuje vztahy se všemi státy ŠOS. Dříve byl Pákistán zaměřen více na Západ. Dnes si přejeme diverzifikaci, potřebujeme nové trhy, anebo vztahy se státy, s kterým jsme dříve měli pouze nominální styk. Země ŠOS nám tyto nové vyhlídky a rozvoj vztahů poskytují. Týká se to samozřejmě také Indie, poněvadž dnes jsou naše vztahy na nejnižším bodu. A ano, budeme mít možnost si s indickým vedením promluvit během schůzky ŠOS.

Potřebuje Islámábád zprostředkovatele v usmiřování s Indií? Může jim být, například, Rusko?

Pákistán uvítá každého zprostředkovatele, protože věříme, že pokrok přichází spolu s mírem. Kdežto napětí ve vztazích se sousedem dotyčné připravuje o zdroje, jež by mohly být použity pro lidi. Jsou přitom vydávány na takové neproduktivní věci jako jsou zbraně. Věříme v mír se sousedy, zvlášť s Indií. Měli jsme tři malé války s Indií a ty uškodily oběma našim zemím. Na indickém subkontinentu panuje zřejmě největší chudoba na světě. Věřím, že peníze je třeba vydávat na to, abychom tuto chudobu překonali, jak to udělala Čína pro miliony svých občanů. Naší prioritou má být mír, naše rozpory máme překonat přes dialog. Hlavním problémem v našich vztazích s Indií je Kašmír. Může být překonán úsilím hlav našich zemí, našich vlád. Bohužel jsme ale zvláštních úspěchů s Indií nedosáhli. Věříme však, že nynější premiér má vážný mandát, a věříme, že ho použije na rozvoj vztahů a k nastolení míru na našem subkontinentu.

Co hodlá podniknout Islámábád pro zajištění trvalého míru s Indií? Plánujete jednání s Módím po jeho znovuzvolení?

Řekl bych, že jsme již dali Indii na srozuměnou, že po volbách… Snažili jsme se o to vlastně také před volbami, ale, bohužel, to nevyšlo. Strana premiéra Módího povzbuzovala, bohužel, hysterii a protipákistánské nálady svých občanů. Apelovala na indické nacionalisty z pravicového křídla. Šance na mír před volbami nebyly. Volby ale skončily a my věříme, že indické vedení využije této možnosti, kterou navrhuje Pákistán, což nám dovolí překonat naše rozpory na jednáních. Je to fakticky jediná cesta. Dvě země, jež vlastní jaderné zbraně, nesmí pomýšlet na překonání rozporů vojenskými prostředky. Je to šílenost. Takže věříme, že dnes existuje možnost využití dialogu pro překonání našich rozporů.

Média nedávno psala o plánech na vybudování železnice dlouhé 700 km, která by spojila Uzbekistán, Rusko, Afghánistán a Pákistán. Existují konkrétní termíny výstavby? Co očekáváte od tohoto projektu?

Myslím, že je to grandiózní projekt, protože spojení mezi Pákistánem a Ruskem přes Afghánistán a Uzbekistán nám zpřístupní tento region. Vždyť povede v Pákistánu dolů do Gwadaru, což je nejkratší cesta k oceánu. Jde tedy o celou oblast. Termíny ale uvést nemůžeme, protože to závisí na financování, tedy na tom, zda dokážeme získat dost peněz na tuto železnici. I když jsem přesvědčen, že všichni, dokonce i afghánská vláda a Talibán, chápou, že má tato železnice velký význam pro budoucnost Afghánistánu. Takže je to především otázka financování. Nicméně je to výborný projekt pro budoucnost celého regionu.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní má v červnu navštívit Pákistán. Jaká témata s ním hodláte projednat?

S prezidentem Ghaním jsem měl schůzku před pouhým týdnem v Saúdské Arábii. Vedli jsme velmi dobrý rozhovor, projednali jsme pákistánskou pomoc Afghánistánu v urovnání pokračující občanské války či to, jak se dá přesvědčit hnutí Talibán, aby přistoupilo na jednání s afghánskou vládou o nastolení míru v zemi. Pákistán je totiž druhá země po samotném Afghánistánu, která si tam nejvíce přeje nastolení míru, protože se válka v této zemi projevuje na hranicích a na pohraničních okresech Pákistánu. Je tedy v zájmu obou zemí, aby po téměř 40 letech válečných akcí, občanské války a zahraničního zásahu, získal afghánský lid mír, který si zaslouží. Proto Pákistán udělá všechno, co je v jeho silách, aby přispěl k nastolení míru v Afghánistánu, a k tomu, aby Talibán přistoupil na jednání. Již probíhají jednání s Američany a my doufáme, že Talibán přistoupí na jednání s vládou, aby byl konečně nastolen mír. Pákistán o to usiluje, poněvadž to nebude prostě znamenat stabilitu Afghánistánu. Bude to znamenat navázání vztahů mezi našimi státy, v obchodu, v pohraničí zpustošeném v důsledku války s teroristy, a předtím občanské války, v důsledku amerického vpádu, a předtím vpádu SSSR. Jediná cesta je mír, a pak rozvoj obchodních a dalších vztahů.

Jak byste zhodnotil roli Moskvy a takzvaného „moskevského formátu“ v afghánském urovnání? Čím může Rusko přispět v budoucnu k urovnání v Afghánistánu?

Rusko již podniklo určité kroky. V Moskvě se za podpory vlády konala jednání mezi Talibánem a zástupci různých afghánských politických stran. Byla to široká jednání, což je velmi pozitivní. Myslím, že Moskva v tom dokáže sehrát svoji úlohu, má v Afghánistánu vliv. V podstatě všechny sousední státy mají pomáhat nastolení míru a stability v Afghánistánu.

Co byste chtěl říct našemu mezinárodnímu obecenstvu?

Vždy jsem věřil, že svět má kráčet k rozšíření obchodu, pomoci chudým. Svět se má sjednotit, aby skoncoval s chudobou. A tohle zmírní napětí ve světě. Všechny tyto rozpory na Blízkém východě, v muslimském světě… Mohu říct jen to, že tento svět je stále sužován válkami a krveprolitím. Jsem ale pacifista, který věří, že válka není způsob překonání problémů v dnešním světě. Za posledních 10-15 let, po zapojení se do amerického boje s terorismem, si toho měl Pákistán hodně vytrpět. Naše země ztratila 70 milionů lidí, ekonomika také utrpěla ztráty ve výši několika miliard dolarů. Moje vláda má za to, že chceme být zemí, která spojí jiné státy a která bude hrát úlohu v urovnání rozporů mezi nimi. Nikdy bychom nechtěli být zemí, která se připojí ke každé vojenské koalici. Chceme hrát úlohu ve sjednocení zemí, v dosažení míru a harmonie. Jsem idealista a věřím v to.

Více:

USA připravily Pákistán o 300 milionů dolarů na protiteroristickou pomoc
Pákistán předal Indii zajatého pilota
Média: Indie a Pákistán se chtěly vzájemně ostřelovat raketami. Situaci zklidnily USA
„Válečná hysterie“: Indie okomentovala obvinění Pákistánu z plánování útoků
Štítky:
Talibán, Afghánistán, Naréndra Módí, rozhovor, Mezinárodní vztahy, Írán, ropovod, S-400, vojenská cvičení, ŠOS, USA, Rusko, Indie, Pákistán, Imran Chán
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář