V Číně promluvili o právu na silové řešení otázky Tchaj-wanu

Čína neslibuje, že nebude používat vojenskou sílu v otázce sjednocení s Tchaj-wanem. Říká se v Bílé knize o národní obraně zveřejněné Státní radou Čínské lidové republiky.

„Čína má pevné odhodlání a schopnosti chránit státní suverenitu a územní celistvost. Čína musí a bude sjednocena. Neslibujeme, že odmítneme použít sílu a vyhrazujeme si právo učinit veškerá nezbytná opatření,“ uvádí se v dokumentu.

Poznamenává se, že to v žádném případě není namířeno proti tchajwanským krajanům, ale proti zásahu vnějších sil a velmi malé skupině separatistů, kteří zastávají „tchajwanskou nezávislost“, a jejich činnosti.

„ČLOA (pozn. Čínská lidová osvobozenecká armáda) rozhodně položí odpor všem pokusům oddělit Tchaj-wan od Číny a bude bránit národní bezpečnost," zdůrazňuje Bílá kniha.

Rovněž se uvádí, že Čína dodržuje zásady „mírového sjednocení“ a „jedné země, dvou systémů“, podporuje mírový rozvoj obou břehu tchajwanského průlivu, zároveň se však důrazně staví proti jakémukoli pokusu o rozdělení země a zahraničnímu zásahu v této otázce.

Dříve ministerstvo zahraničí Spojených států schválilo prodej zbraní Tchaj-wanu v hodnotě přes dvě miliardy dolarů. Jde o prodej 108 tanků M1A2T Abrams, 14 pásových obrněných vozidel M88A1, 16 tažných vozidel, 300 kulometů a různou munici a zařízení pro vojenskou techniku. Kromě toho byl schválen možný prodej více než 250 kompletů protiletadlových přenosných raketových systémů Stinger v částce kolem 223 milionů dolarů. Podle Pentagonu tato dohoda nezmění základní vojenskou rovnováhu v regionu.

Spiegel: Francie chce zvýšením výdajů na obranu získat „strategickou autonomii“ s USAhttps://t.co/98TECKKwyG

— Sputnik ČR (@sputnik_cz) 21. července 2019

Jedna země, dva systémy

Oficiální vztahy mezi vládou Čínské lidové republiky a ostrovem byly ukončen v roce 1949 poté, co se Kuomintangovy jednotky pod vedením Čankajšeka přestěhovaly na Tchaj-wan po porážce v občanské válce s Čínskou komunistickou stranou. Koncem osmdesátých let se obnovily obchodní a neformální kontakty mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou. Od začátku devadesátých let se strany začaly kontaktovat přes nevládní organizace.

Od roku 1949 je Tchaj-wan řízen vlastní administrativou a zachovává vlajku, měnu a některé další atributy bývalé Čínské republiky. Oficiální Peking však považuje Tchaj-wan za jednu z čínských provincií a dodržuje politiku jedné Číny a koncepci „jedna země, dva systémy“, kterou v roce 1979 navrhl čínský vůdce Teng Siao-pching. Ta předpokládá, že Tchaj-wan je nedotknutelnou součástí Číny, ale má právo na vysokou úroveň samosprávy jako zvláštní administrativní region. Tchaj-wan však tuto formulaci odmítá.