14:15 06. prosince 2019
Světová válka. Ilustrační foto

Vědci: Oteplení klimatu o 4 stupně může vyvolat světovou válku

© Foto : Pixabay/ Hilary Clark
Svět
Získat krátkou URL
32242
Sledujte nás na

Když lidstvo nesníží do roku 2035 vypouštění kysličníku uhličitého, stoupnou průměrné roční teploty ke konci 21. století o 4,5-5 stupně, varují vědci. Znamená to, že polovina obyvatelstva Země zahyne na povětrnostní anomálie neslučitelné se životem, polovina bude zatažena do ozbrojených konfliktů o zbývající zdroje a vypukne světová válka.

Nikoli poprvé

K masovému vymírání prakticky všeho živého na Zemi došlo již minimálně pětkrát. K jednomu z nich, zmizení dinosaurů, došlo v důsledku pádu asteroidu, ostatní ale byla způsobena prudkým oteplením vyvolaným skleníkovými plyny.

Zvýšení průměrných ročních teplot o 5 stupňů Celsia před přibližně 252 miliony let zničilo 86 % všech mořských druhů a 73 % suchozemských druhů obratlovců, připomíná vědecký novinář Peter Brennan v knize Konce světa. S ohledem na dnešní tempa oteplení se planeta zahřeje již ke konci století o tyto nebezpečné 4,5-5 stupňů, míní australští vědci. Samozřejmě, když lidstvo nevyřeší během 16 let problém exhalací kysličníku uhličitého.

Podle názoru výzkumníků má podíl obnovitelných zdrojů energie, větrných a vodních elektráren, slunečních baterií, stoupat ve všech zemích o dvě procenta ročně, jinak bude po roce 2035 pozdě něco podnikat. Včasná opatření přispějí k tomu, že se ke konci století zvýší průměrné roční teploty o pouhé dva stupně Celsia. Tohle se považuje za dost bezpečné. V tomto případě nebudou následky klimatických změn tolik závažné, a lidstvo je dokáže zvládnout.

Smrtící peklo

Švédští, dánští a britští vědci jsou pesimističtější. Změny způsobené bezpečnou úrovní oteplení jsou s to spustit procesy, které lidé nedokážou ovlivnit. Jde především o tání permafrostu, výron metanhydrátů z oceánského dna, a zmizení lesů, což zase vyprovokuje vzestup průměrných teplot o další 3-4 stupně. Zničí to větší část korálových útesů, budou zatopeny pobřežní okresy a vážně poškozeno zemědělství.

Větší část obyvatelstva planety zažije anomální horko za dost vysoké vlhkosti. V těchto podmínkách není organismus s to se efektivně ochladit, což je kritické pro přežití. Proto existuje velká pravděpodobnost, že život na obrovských územích v okolí rovníku nebude možný.

V oblastech, kde počasí nedovolí, aby se lidé zaživa uvařili, se značně zvýší úmrtnost na tepelný úpal. Internacionální tým vědců spočítal, že v letech 2031-2080 budou lidé mnohem víc umírat na příliš vysoké teploty. V Brazílii, například, stoupne úmrtnost na úpal o 770%, v USA o 400-525%, v Evropě o 400%.

Svět na prahu války

Když se před 128 tisíci lety zvýšily prudce průměrné roční teploty na území dnešní Francie o dva stupně Celsia, stali se z tamějších neandertálců kanibalové. Oteplení totiž vážně změnilo okolí: místo luk vznikly lesy, v kterých byl lov těžší. Mamuty a severní jeleny nahradili v jídelníčku prastarých lidí daňci, drobní hlodavci, želvy a hadi. Neandertálci měli proto doplňovat zásoby živočišných bílkovin na úkor svých slabších soukmenovců.

Dnešní oteplení klimatu sotva udělá z lidí kanibaly, ale dokáže vyprovokovat velké války. V průzkumu vědců ze Stanfordské univerzity (USA) se uvádí, že zvýšení průměrných ročních teplot o dva stupně (je to nejpříznivější scénář) zvýší riziko ozbrojených konfliktů v celém světě o 13 %. Zahřeje-li se Země o 4 stupně, zvýší se pravděpodobnost válečných akcí o 26 %. Přičemž, po jejich vypuknutí v jednotlivých zemích mohou tyto konflikty vyústit do válek všech proti všem.

Již dnes se 3 % až 20 % ozbrojených konfliktů ve světě koná kvůli klimatickým změnám, tvrdí odborníci. Stačí nepatrný teplotní spád a změna množství atmosférických srážek provokuje násilí, počínaje konflikty mezi jednotlivci až po opravdové války. Nejčastěji se to stává v případě značného zvýšení teplot.

Podle názoru internacionálního týmu vědců to může být spojené s tím, že horko ovlivňuje biochemii mozku: dochází k rozpadu neuromediátorů, které regulují emoce. Na druhou stranu, přispívají vysoké teploty k zvýšení testosteronu v organismu, což zase ovlivňuje lidskou agresivitu. Právě proto je rok co rok zaznamenán největší počet zločinů a sebevražd při anomálně horkém počasí.

Záchranné diamanty

Dokonce v případě splnění všech podmínek Pařížské dohody o klimatu není zastavení růstu průměrných ročních teplot prakticky možné, jsou přesvědčeni odborníci. Existují ale šance na jejich zpomalení. Budou-li již dnes značně sníženy exhalace skleníkových plynů, pak se Země zahřeje do konce století o pouhé dva stupně Celsia, což je poměrně bezpečné.

Nejúčinnějším způsobem boje s oteplením klimatu je, podle vědců, zřeknutí se osobních aut, letecké dopravy, a vegetariánská dieta. Jsou ale také exotičtější varianty. Výzkumníci z Harvardské univerzity (USA) navrhli, například, rozptýlit v atmosféře jemné prášky diamantů a kysličníku hlinitého. Sníží to množství slunečního světla dosahujícího zemského povrchu, což znamená ochlazení planety.

Nikdo prakticky nepochybuje o účinnosti tohoto způsobu, jenže je příliš drahý. Dokonce použití levných umělých diamantů o ceně sto dolarů za kilogram, přijde na úctyhodnou částku. Vždyť udržení slunečního záření na potřebné úrovni si vyžádá ročně stovky tisíc tun prášku.

Více:

Vědci uvedli, že pro zhubnutí máte přibrat. Nejde však o tuk
Vědci odhalili nejlepší nápoj pro zdravou životosprávu
„Budeme muset najít cesty, které existenci vesmírného objektu vysvětlí.“ Čeští vědci objevili hvězdu, které nerozumí
Vědci vysvětlili, jak chránit mozek před poruchami souvisejícími s věkem
Vědci vysvětlili, čím je nebezpečná vysoká hladina cukru v krvi
Štítky:
válka, klima, globální oteplování
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář