Widgets Magazine
14:16 22. září 2019
Mnichovský Oktoberfest

Smíšení smyslů. Vědci zjistili, co ovlivňuje chuť piva

© Sputnik / Alexey Vitvitsky
Svět
Získat krátkou URL
645
Sledujte nás na

Chuť jídla a nápojů neovlivňuje pouze koření nebo potravinové doplňky, ale také tvar a barva balení, velikost nádobí, a dokonce hudba, během které je konzumují. Jak změní na první pohled náhodné okolnosti obvyklou chuť piva nebo kávy?

S hudbou je všechno jinak

Fyziologové z Bruselské a Oxfordské univerzity podnikli před několika lety neobvyklý pokus. Třem stovkám dobrovolníků sdělili, že mají otestovat různé druhy piva: světlé 4,5 stupně, osmičku Tripel, a šestistupňové belgické. Každý účastník si měl dvakrát ochutnat nabízený nápoj a zhodnotit jeho chuť. V obou případech byl to stejný druh piva, ale dobrovolníci to nevěděli. Až nastal čas na zhodnocení nápoje, byli prakticky všichni účastníci přesvědčeni, že degustovali různé druhy piva.

Tajemství bylo jednoduché: každý pohár vypili za doprovodu jiné hudební skladby. V důsledku toho se chuť piva změnila: mohla se zdát kyselejší, hořčí, nebo dokonce silnější než ve skutečnosti.

Tento trik ale vyšel nejen s alkoholem. Bonbóny, které dostali dobrovolníci za různého hudebního doprovodu, také chutnaly různě. Nižší tóny, například, je dělaly hořčí, vysoké sladší, i když všechny byly, samozřejmě, stejné.

Autoři výzkumu vysvětlují chuťový rozdíl pružností mozku. Naše vědomí se stále snaží napomoct různým smyslům přes jiné. Výzkumníci z Cornellovy univerzity (USA) se ostatně domnívají, že silný hluk může mechanicky působit na strunu bubínkovou, část nervu prostředního, který má na starosti, kromě jiného, také přenos informací z chuťových receptorů na jazyku.

Ostatně, právě tímto účinkem se dá vysvětlit, proč nechutná jídlo v letadlech. Kvůli silnému hluku motorů, který je slyšet dokonce uvnitř, cítí lidé slabší sladkost, kdežto rozum ji naopak vnímá intenzivněji. Přinejmenším 48 dobrovolníků, kteří degustovali jídlo za silného hluku letadla, a v naprostém tichu, ujišťovali, že je to skutečně tak.

Barva kávového šálku

Síla kávy nezávisí jenom na druhu a na tom, jak byla smažena zrna, ale také na tom, z jakého šálku ho člověk pije, přesněji, jaké barvy. Jako první to zjistili švýcarští výzkumníci v roce 1979. Nabídli dvěma stovkám účastníků, aby si ochutnali tonizující nápoj z hnědého, červeného, modrého a žlutého šálku. Téměř 73 % dobrovolníků tvrdilo, že káva z hnědého šálku byla nejsilnější. I když šlo o stejný nápoj.

Po čtyřiceti letech zopakovali tento pokus australští a britští vědci. Rozdělili 18 účastníků do tří skupin, v každé pili kávu buď z modrého, nebo bílého, anebo průhledného hrnku. Dopadlo to tak, že nejsilnější a nejméně sladká káva byla právě v bílém hrnku. Kávu z průhledného hrnku zhodnotili účastníci jako řídkou a nechutnou.

Barva nádobí nebo balení neovlivňuje pouze kávu. Jahodová pěna na bílém talířku se zdála, například, lidem o deset procent sladší a o patnáct voňavější v porovnání se stejnou, ale na černém talířku. Slaný popcorn z červené nádoby považovali zase za trochu nasládlý.

Výzkumníci předpokládají, že iluze nasycenější chuti vzniká kvůli barevnému kontrastu: bílé nádobí činí pěnu červenější, což znamená sladší a chutnější, a jídlo v červeném balení se hodnotí jako obsahující víc cukru a kalorií. Platí to také pro čokoládu. Zelená nálepka ji činila pro zákazníky méně kalorickou a zdravější, než v červeném balení. I když v obou případech šlo o stejnou čokoládu.

Hmotnost má rovněž význam

Jogurt nečiní chutnějším a naturálnějším barva balení, ale jeho hmotnost. Zjistili to odborníci z Oxfordské univerzity, kteří požádali několik desítek dobrovolníků, aby zhodnotili chuť této mléčné potraviny. Měli jíst stejný jogurt ze dvou navenek stejných pohárků. Jenže první byl o 71 gramů těžší, a právě jeho obsah považovali účastníci pokusu o chutnější a hustší.

Něco podobného se děje s coca-colou, a dokonce i s obyčejnou pitnou vodou. Lidé, kteří si dali stejný nápoj z hrnečků z umělé hmoty a ze skleněných také měli za to, že čím je nádobí těžší, tím je jeho obsah kvalitnější, chutnější a hlavně dražší. I když v slepých experimentech nebyla většina dobrovolníků s to odlišit vodu z láhve od vody z vodovodu, když ji pili z pohárů stejné hmotnosti.

Podle mínění britského fyziologa Charlese Spence, který věnoval více než 20 let problémům multisenzorního vnímání, umožní lidem znalost všech těchto malých triků, aby se živili skutečně zdravým jídlem, a nepřejídali se. I když, na druhou stranu, tyto jejich závěry používají dnes s velkým elánem velké společnosti na výrobu potravin. Ty také většinou financují podobný výzkum, poznamenal vědec.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Gastronomka tvrdí, že Babiš šidí jídlo, a proto nemůže spravovat stát. Reakce uživatelů na sebe nenechaly dlouho čekat
„Brambory byly jídlo chudých, ale dnes jsou dražší než banány!“ Za ztrátu potravinové soběstačnosti může EU, tvrdí Fiala
Odborníci prozradili, jak se snadno uklidnit bez léků a jídla
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář