Najíst se na cizí účet
Lvouni, tuleni a pelikáni na Galapágských ostrovech každé ráno čekají na otevření rybího trhu v malém městečku Puerto Ayora na ostrově Santa Cruz. Podle zákona Ekvádoru, který vlastní ostrovy a na nich se nacházející rezervace, se zvířat nelze ani dotknout, jinak hrozí vysoké pokuty.
Zvířata a ptáci proto volně chodí mezi řadami ryb, a pokud prodavač nedává bedlivý pozor, určitě něco ukradnou. Zvláště vynalézaví jsou v tomto směru pelikáni a fregatky, i když bez kořisti nezůstanou občas ani ještěrky.
Je pravda, že tato adaptace má i svou negativní stránku. Podle výzkumu britských biologů se snížila imunita lvounů na Galapágách v důsledku neustálého kontaktu s lidmi nebo spíše s jejich mikroby.
Vrstva podkožního tuku u mořských savců, které se nebojí člověka, je mnohem tenčí než vrstva jejich divočejších příbuzných. To znamená, že imunitní systém se musí vypořádat s neznámými patogeny, jejichž hlavním zdrojem jsou lidé a domácí zvířata. Další zatížení imunity by v hladových letech drasticky snížilo počet ploutvonožců. Rybí trh na ostrově Santa Cruz je však zachránil před hladem.
V podmínkách divokého kapitalismu
Makakové dlouhoocasí (Macaca fascicularis), žijící na Bali poblíž hinduistického chrámu Uluwatu neočekávají od člověka milosrdenství, ale jednají. Oloupí turisty, kteří si přišli prohlédnout chrám, a potom mění ukradené věci za sušenky a ovoce.
Makakové nejčastěji kradou brýle (55 procent případů), klobouky a boty (asi 24 procent). Do akce se vydávají většinou dospělí a dospívající samci, i když někdy ani samice nepohrdnou drobnými krádežemi. Většinou to probíhá tak, že opice poté, co odnesly cizí věc, si sednou poblíž a čekají, až jim někdo výměnou nabídne nějaký pamlsek. Nepoživatelné položky nejsou k výměně přijaty.
Podle zoologů jsou ze čtyř skupin opic žijících v okolí Uluwatu největšími gangstery dvě společenství žijící v bezprostřední blízkosti lidí. Tito makakové kradou častěji a je mezi nimi více pachatelů loupeží.
Medvědí péče
Díky blízkému sousedství s lidmi se zvýšil počet přeživších mláďat medvědů hnědých (Ursus arctos). Skandinávští zoologové si všimli, že v posledních desetiletích byly medvědice spolu s mláďaty vždy v blízkosti lidských sídel. Jak se ukázalo, chrání takovým způsobem mláďata před útoky samců.U hnědých medvědů se otcové neúčastní výchovy potomků. A nejen to, často během období rozmnožování medvědi zabíjejí mláďata, aby se spářili s jejich matkou. To je běžná praxe u divokých zvířat. Skutečnost, že se medvědi usazují v blízkosti lidského obydlí - v průměru ve vzdálenosti 783 metrů, někdy i blíže, je však velmi neobvyklá. Po období páření se matky spolu s mláďaty znovu snaží držet dál od lidí.
V letech 2005 - 2012 se tak ve Švédsku chovalo 19 divokých samic Ursus arctos s obojky GPS. Všechny úspěšně vychovaly potomstvo. Jedenácti medvědům, kteří žili obvyklým způsobem a vyhýbali se lidským osadám, mláďata zemřela.
Rozumní čápi
Čápi bílí (Ciconia ciconia), kteří vždy preferovali zimu v blízkosti člověka, zkrátili migrační trasu nebo dokonce odmítají odlétat. Důvod je jednoduchý: život v blízkosti lidí jim šetří energii a zvyšuje šanci na přežití.
Mezinárodní tým vědců studoval migraci 62 ptáků z osmi populací žijících v Arménii, Řecku, Polsku, Rusku, Španělsku, Německu, Tunisku a Uzbekistánu. Analýza údajů ukázala, že ptáci narození v Polsku, Rusku a Řecku létali nejdál - do Jižní Afriky. Čápi hnízdící v Arménii cestovali na Arabský poloostrov a jejich příbuzní ze Španělska, Tuniska a Německa - na Saharu.Přitom někteří ptáci prostě nedoletěli na poušť považovanou za tradiční zimoviště, ale raději se usadili v severním Maroku na skládkách poblíž měst. Měli sníženou denní aktivitu, což znamená, že vydali méně energie než ostatní.
Čápi, kteří se usadili v Uzbekistánu, však svá hnízda vůbec neopustili nebo se od nich vzdálili maximálně 130 kilometrů. Živili se na nedalekých rybích farmách. Tato populace měla nejvyšší úroveň přežití.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)