Polský novinář: Německo a Rusko nadále přemýšlí kategoriemi paktu Molotov-Ribbentrop

Nehledě na to, že od okamžiku podepsání paktu Molotov-Ribbentrop uplynulo 80 let, pokračují vlády Německa a Ruska přemýšlet v jeho kategoriích, je přesvědčen polský novinář Jerzy Bukowski.

Na portálu Tysol Bukowski vysvětluje, že ruský velvyslanec v Polsku nutí Varšavu, aby nepopírala, že Rudá armáda osvobodila území této země ve 2. světové válce, německá média pak tvrdí, že když Polsko žádá od Německa reparace, pak bude také možná revize hranice Odra-Nisa z roku 1945.

„Na prahu 80. výročí podepsání paktu o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem, známého také jako pakt Molotov-Ribbentrop, jehož cílem bylo rozdělení Druhé Polské republiky, se naši sousedé z Východu a Západu, kteří byli v roce 1939 agresoři, vyslovili ve velmi známém a obavy vzbuzujícím tónu,“ píše na portálu Tysol polský novinář Jerzy Bukowski.

Velvyslanec RF ve Varšavě Sergej Andrejev v rozhovoru pro list Izvestija prohlásil, že obnovení dialogu o historických otázkách mezi Polskem a Ruskem není možné, dokud v Polsku popírají osvobození jeho území Rudou armádou v době 2. světové války.

Berlínský list Die Welt zase zveřejnil text, ze kterého jednoznačně vyplývá, že reparační požadavky dnešní polské vlády mají za cíl především obnovení protiněmeckých stereotypů a zpochybnění poválečného světového řádu, včetně hranice Odra-Nisa mezi Polskem a Německem.

Ruský velvyslanec znovu zopakoval ruskou verzi nových dějin a vyslovil politování, že v Polsku má být zbouráno přes 420 pomníků mimo místa pohřbení vojáků, a také polské vládě vytkl, že demonstrativně ignoruje protesty ruské strany. Rusko nemá právo tento proces zastavit, ale také nemá právo na tyto akce, jež považuje za urážku, zapomenout.

Text redaktora historické rubriky Die Welt Swena Felixe Kellerhofa obsahuje obavy, že jiné země, například Řecko, mohou následovat příkladu Polska a požádat Berlín o válečné reparace. Podle jeho mínění tkví skutečné příčiny polských nároků ohledně reparací v politických záměrech, v nichž hrají významnou úlohu protiněmecké stereotypy.

Novinář rovněž píše, že nejsou-li dnes platné předcházející odmítnutí Polskem reparací, pak ztrácí své odůvodnění posun polské hranice na západ v roce 1945 a připojení území, která byla po staletí nepopíratelně německá, zdůrazňuje polský novinář.

„Je naprosto jasné, že se ve způsobu myšlení politiků z obou stran našich hranic toho moc nezměnilo, dokonce když to nahlas popírají, v hloubi duše jsou však přívrženci způsobů zahraniční politiky, které před 80 lety demonstroval Vjačeslav Molotov a Joachim von Ribbentrop,“ píše na závěr Jerzy Bukowski na portálu Tysol.