Widgets Magazine
02:48 21. září 2019
Slovinsko-Chorvatská hranice

Slovinsko staví na jižní hranici plot proti migrantům. Boj o Evropu i o vaši budoucnost stále pokračuje, varuje Volný

© AFP 2019 / Jure Makovec
Svět
Získat krátkou URL
Migrační krize v EU (80)
3640
Sledujte nás na

Poslanec sněmovny PČR a předseda hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty Lubomír Volný na své facebookové stránce komentoval informace agentury Reuters. Agentura informuje, že ve Slovinsku byly zahájeny stavební práce na dalším úseku plotu podél jižní hranice s Chorvatskem, který má zabránit rostoucímu počtu migrantů v ilegálním vstupu do země.

Jak vyplývá z informací Reuters, slovinská vláda minulý měsíc uzavřela smlouvu se srbskou firmou Legi-SGS, že na hranici s Chorvatskem postaví plot o délce 40 kilometrů. Po dokončení této části dosáhne celková délka plotu 219 kilometrů, pokryje tedy skoro třetinu slovinských hranic s Chorvatskem.

Poslanec Volný to označil za „boj o Evropu i o budoucnost“.

„Na jedné straně racionalita, rozum a obrana národních zájmů, na straně druhé agresivní naivistická, zaslepená ideologie, korporátní fašismus, nadnárodní zájmy, likvidace všeho tradičního co nás obklopuje a toho v čem jsme vyrostli,“ napsal s tím, že podle něj si Slovinsko tento výběr už udělalo.

Agentura Reuters uvádí následující čísla: za prvních sedm měsíců letošního roku slovinská policie zaregistrovala 7 415 migrantů, což je o 56 procent více než ve stejném období loňského roku. Většina nelegálních migrantů pochází z Pákistánu, Alžírska, Afghánistánu, Maroka a Bangladéše. Pouze zlomek hledá azyl ve Slovinsku, přičemž nejvíce z nich pokračuje do sousední Itálie a Rakouska.

Slovinsko začalo stavět plot na svých hranicích během uprchlické krize v roce 2015, kdy během šesti měsíců zemí prošlo na půl milionu migrantů. Nový úsek plotu je vysoký asi 2,5 metru a je postaven na březích řeky Kolpy, která protéká mezi Slovinskem a Chorvatskem.

Migrační krize

K rychlému růstu žadatelů o azyl došlo po vypuknutí tzv. arabského jara v roce 2011. Migrace dosáhla krizových hodnot v roce 2015, kdy o azyl v Evropské unii požádalo přes 1,2 milionu lidí. Od té doby jejich počet začíná klesat a loni dosáhl úrovně roku 2014, tedy zhruba 600 tisíc lidí. Přesto je to stále třikrát tolik, než tomu bylo před deseti lety.

Hlavní destinací pro migranty hledající azyl je Německo, Francie a Řecko. Na konci roku 2015 podle údajů, na něž se odvolává BBC, byl v Německu zaregistrován necelý milion žadatelů o azyl.

Letos v červnu mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Carlotta Samiová upozornila na to, že kvůli zhoršující se situaci v Libyi může dojít k růstu počtu uprchlíků, kteří se snaží dostat do Evropy přes Středozemní moře. Pokud evropské země nenasadí více záchranných lodí, pak se mnozí z nich po cestě utopí.

Téma:
Migrační krize v EU (80)

Více:

„Nejsou uprchlíci, je to okupační armáda.” Svým příspěvkem o Gereovi a migrantech Volný pobavil Facebook
Historická odpovědnost: Německá kapitánka Sea-Watch 3 promluvila o nutnosti přepraveni půl milionu migrantů do Evropy
Radim Fiala je v šoku: Migranti ve Švédsku hrozí dětem znásilněním
Neziskovky proti vládním zákonům. Jak a proč Itálie bojuje s migranty
Štítky:
Lubomír Volný, plot, hranice, migrační krize, migrace, Chorvatsko, Slovinsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář