Widgets Magazine
15:13 21. září 2019
Prezidenti Polska a Německa Andrzej Duda a Frank-Walter Steinmeier ve městě Wieluń u Lodže uctívají památku obětí německé agrese při příležitosti 80. výročí začátku 2. světové války (1. září 2019)

Výročí vypuknutí 2. světové války: Zeman míří do Varšavy, Steinmeier se omlouvá Polákům, ti chtějí reparace

© AP Photo / Czarek Sokolowski
Svět
Získat krátkou URL
22262
Sledujte nás na

Přesně před 80 lety německý diktátor Adolf Hitler útokem na Polsko rozpoutal 2. světovou válku. Připomínkové akce ve Varšavě se zúčastní i český prezident Miloš Zeman a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nebudou chybět ani německá kancléřka Angela Merkelová a německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten se v Polsku omluvil obětem německé agrese.

Prezident Miloš Zeman se vydal do Polska již v sobotu večer a v poledne dorazí na náměstí Piłsudského ve Varšavě, kde se bude konat ceremoniál u příležitosti 80. výročí vypuknutí 2. světové války. Později se zúčastní i pietního aktu společného položení věnců u hrobu neznámého vojína.

Steinmeierova omluva

Vzpomínkové akce už začaly v neděli brzy ráno. Ve středopolské Wieluńi u Lodže, kde během náletu padly první oběti nacistické agrese, se setkali polský prezident Andrzej Duda a jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier.

Během ceremoniálu, který začal ve 4:40, kdy začaly na město před 80 lety padat první bomby, jež zabily odhadem 1200 lidí, se Steinmeier ve své řeči omluvil obětem agrese.

„Skláním se před oběťmi přepadení Wieluně. Skláním se před polskými oběťmi německé krutovlády. A prosím o odpuštění,“ prohlásil německý prezident.

© AP Photo / Czarek Sokolowski
Projev polského prezidenta Andrzeje Dudy během vzpomínkové akce při příležitosti 80. výročí německého bombardování polského města Wieluń (1. září 2019)

„Světová válka změnila svět. To nesmíme nikdy zapomenout,“ uvedl Duda.

V časných ranních hodinách se konala rovněž vzpomínková akce na poloostrově Westerplatte u města Gdaňsk. Právě útok bitevní lodi Schleswig-Holstein na tamní posádku byl dlouho považován za začátek války. První bomby na Wieluń ale dopadly o osm minut dříve. Pietní akce se zúčastnili polský premiér Mateusz Morawiecki a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

„Noc je nejčernější těsně před svítáním. Útok nacistického Německa Polsko zaskočil a znamenal nejčernější dny v našich dějinách,“ prohlásil Morawiecki. „Boj Poláků na Westerplatte měl trvat sedm hodin, ale trval sedm dnů. Byla to předsíň pekla, předmluva toho, co Němci ukázali v dalších šesti letech,“ uvedl polský premiér a počínání Němců označil za „genocidu spáchanou na polském národě“.

Požadavky na reparace

Euro mince před starou řeckou bankovkou 1000 drachm
© REUTERS / Dado Ruvic/Files
Morawiecki ve svém projevu připomněl nejen miliony obětí, ale i velké hmotné a finanční škody, které způsobilo Německo. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) již několik let požaduje od Německa odškodnění.

„Polsko nedostalo od Německa náležité odškodnění (…). Ve válce jsme přišli o šest milionů lidí, mnohem více než země, které dostaly značné reparace,“ prohlásil v srpnu premiér Morawiecki. „To není fér. Už to nesmí dále pokračovat,“ zdůraznil.

Od roku 2017 v Polsku funguje parlamentní komise, která pracuje na odhadu škod, který Varšava hodlá předložit Berlínu. Jak upozorňuje německý list Local, částka může být větší, než kterou vyčíslilo Polsko v roce 1947. V současných cenách se tehdy jednalo o 850 miliard euro. Upozornil na to polský poslanec za PiS Arkadiusz Mularczyk.

„Válka skončila před mnoha lety, ale Německo se se svou minulostí ještě nevyrovnalo. Více než o dodržování právních norem a lidských práv se stará o stabilitu svého rozpočtu,“ uvedl Mularczyk.

Německá vláda uznává odpovědnost za agresi a nacistické zločiny, ale otázku reparací považuje za uzavřenou. Podle Berlína se Polsko vzdalo nároků na reparace v roce 1953, kdy podepsalo příslušnou dohodu s Východním Německem. Poláci však tvrdí, že v 50. letech jednali pod sovětským nátlakem a tvrdí, že Německo má vůči Polsku „morální odpovědnost“.

Pozvání není pro všechny

Řada státníků bude na vzpomínkových akcích chybět. Varšava například odmítla pozvat ruského prezidenta Vladimira Putina. Důvodem prý je ruská politika vůči Ukrajině. Náměstek polského ministra zahraničních věcí Szymon Szynkowski vel Sęk rovněž uvedl, že Rusko nemá zájem na historické pravdě v otázce 2. světové války.

Mezi hlavními hosty měl být naopak americký prezident Donald Trump. Ten ale kvůli hurikánu Dorian, který se řítí na USA, musel návštěvu Polska odložit.

Ve Varšavě rovněž budou chybět vládní představitelé Francie a Británie, které 3. září 1939 v reakci na německý útok na Polsko vypověděly Berlínu válku. Vzpomínkových akcí se nezúčastní ani předseda Evropské rady Donald Tusk, který je v politickém konfliktu s polskou vládnoucí stranou. Tusk se urazil, že ho organizátoři pozvali až na poslední chvíli, a to pouze jako bývalého polského premiéra.

Více:

Prezident Zeman letí na pracovní návštěvu do Polska. Zúčastní se i ceremoniálu k výročí vypuknutí války
Trump kvůli hurikánu nepoletí do Polska
Německá kancléřka Merkelová naznačila své plány po ukončení politické kariéry
V Polsku obvinili Rusko z toho, že nechce přiznat „historickou pravdu“
Štítky:
Miloš Zeman, Česká republika, reparace, Německo, Rusko, Druhá světová válka, 2. světová válka, Frans Timmermans, Frank-Walter Steinmeier, Mateusz Morawiecki, Andrzej Duda, Polsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář