Widgets Magazine
23:02 15. října 2019
Rukavice na rukou

Jak na Balkánu vyřezávali lidské orgány? Třetí díl: Vyndal jsem srdce, ještě tlouklo

© Fotolia / Pix4U
Svět
Získat krátkou URL
Řeznictví. Jak na Balkánu vyřezávali lidské orgány? (5)
12077
Sledujte nás na

Na základě svědeckých výpovědí poskytnutých americkým novinářem Michaelem Montgomerym a zpracovaných misí OSN v Kosovu (UNMIK) byla iniciována soudní expertíza v domě jižně od Burreli, na severu Albánie.

Expertízu provedli specialisté Tom Grange a Horar Frydenlund 4. a 5. února 2004.

Krvavé stopy ve „žlutém domě“

Zpráva, která byla odeslána tehdejšímu řediteli Správy UNMIK pro zmizelé beze stopy a soudní medicínu Jose Pablo Baraybaru, obsahuje seznam u „žlutého domu“ nalezených předmětů. Mezi nimi byly injekční stříkačky, obaly a lahvičky od léků Tranxene (pozn. Anxiolytikum – na uvolnění svalů a sedaci), Chloraphenical 250 mg (pozn. ve skutečnosti se látka nazývá Chloramphenicol, ve zprávě byly v jeho názvu udělány dvě chyby), Cimarizine 25 mg (pozn. blokátor vápníkových kanálů, používá se na aktivaci krevního oběhu), Buscopean 10 mg (pozn. Spasmolytikum, používá se při ledvinových a jiných kolikách), části chirurgického speciálního oblečení a prázdné pouzdro od pistole.

Zástupci ICTY věděli o vyšetřování UNMIK ve „žlutém domě“, protože ve zprávě se o jeho výsledcích zmiňuje ředitel vyšetřovací skupiny Mezinárodního trestního soudu v Haagu Matti Raatikainen.

Ale nehledě na to, že expertíza byla provedena seriózní mezinárodní organizací s vědomím Mezinárodního trestního soudu, vypadá docela divně. Například jeden ze dvou expertů dokument podepsal pouze jako Grange, podpis Frydenlunda na dokumentu není vůbec. Nalezené předměty jsou navíc popsány ledabyle – není uveden jejich počet, jejich stav, nebyly odebrány vzorky možného na nich zachovaného biologického materiálu. Také není jasné, proč zločinci, pokud byl „žlutý dům“ v letech 1999-2000 místem odebírání orgánů, neuklidili okolo domu rozházené důkazy, když experti na místo dorazili až po čtyřech letech.

Byly provedeny luminolové zkoušky (chemiluminiscence, krev svítí modrofialově), které ukázaly přítomnost četných stop krve na podlaze kuchyně. Ale z neznámého důvodu po objevení samotného faktu jejich přítomnosti nebyly provedeny další expertízy. Nikdo nezjišťoval, jestli je to krev lidská nebo zvířecí. Analýzy na hemoglobin člověka nebyly odebrány.

Bílý dům: Rodili děti a zabíjeli skot

V roce 2008 srbská televizní stanice B92 natočila dvoudílné vyšetřování Tajemství „žlutého domu“, kde je rozhovor s majiteli tohoto domu (v té době už byl dům dávno přetřen na bílo) – starším mužem a jeho mladou příbuznou, kteří nejdříve řekli, že v kuchyni rodila jedna z žen jejich rodiny – v roce 1990 a 1991, poté také dodali, že na podlaze mohla zůstat i krev zvířat, která tam rozřezávali.

Oblastní albánský prokurátor Arben Dulja, který souhlasil s rozhovorem s natáčecím týmem B92, dokonce popírá nalezení injekčních stříkaček i přesto, že fakt jejich nálezu je jasně zaznamenán v soudní zprávě z roku 2004. Zároveň vnučka majitele domu tvrdí, že injekční stříkačky používá celá rodina. Uvedla, že dědeček je starý a nemocný, matka prý také. Stříkačky údajně vyhazovali společně s dalším odpadem.

Výpovědi albánského prokurátora a majitelů domu se neshodují ani ohledně nalezených lahviček od léků. Dulja tvrdí, že u domu byly nalezeny pouze dvě ampule penicilínu (ve skutečnosti z antibiotik je ve zprávě UNMIK uveden pouze chloramfenikol), zatímco mladá majitelka domu říká, že léky na uvolnění svalů používal její bratr, který trpěl revmatismem, kvůli čemuž dva měsíce ležel v nemocnici. Ale Tranxene, který je používán i jako svalový relaxant, není podle veřejných medicínských zdrojů používán při léčbě revmatických onemocnění.

Transplantolog amatér. Otevření žeber kalašnikovem

Srbská prokuratura pro válečné zločiny vyšetřovala také případy Srbů zmizelých v Kosovu. V roce 2012 zveřejnila televizní stanice RTS rozhovor s jedním z chráněných svědků srbské prokuratury, pomocníka UÇK v nižší hodnosti, který tvrdil, že se zločinu bezprostředně zúčastnil. Mluvčí Prokuratury pro válečné zločiny Bruno Vekarič tehdy prohlásil, že se rozhodl pro zveřejnění této výpovědi, aby příběh z černé transplantologie nebyl znovu zameten pod koberec.

„Během výuky nám ukazovali, jak máme, když to bude třeba, transplantovat tu či onu část těla – ledviny, srdce a plíce z jednoho těla do druhého,“ vzpomíná si svědek a podotýká, že je učili na loutkách z plastu a gumy.

Tvrzení, že lidi, kteří neměli lékařské vzdělání, učili základy transplantologie, se zdá být překvapivé, avšak sám srbský prokurátor pro válečné zločiny Vladimir Vukčevič, když komentoval výpověď svého zdroje, podotýkal, že jeho rezort důkladně prověřil svědka a jeho výpověď v průběhu více než jednoho roku a dospěl k závěru, že nehledě na šokující detaily je jeho výpověď hodná důvěry.

Svědek promluvil o tom, jak mu na „operaci“ přivedli mladého muže nealbánské národnosti, asi devatenácti nebo dvacetiletého. Bojovníci UÇK drželi jeho končetiny, aby se nemohl pohnout. Samotná operace se prováděla pod vedením jistého doktora: „Ten (doktor) mi řekl, co mám dělat: …provést řez jednou rovnou čárou od hrtanu až do konce žeber.“

„A začal jsem dělat tak, jak mě učili: levou ruku dáváš na prsa a pravou bereš skalpel a jedeš. Dal jsem mu levou ruku na prsa a začal jsem řezat. Když jsem se dostal dolů, začala tryskat krev. Když jsem ho řezal, kdesi v polovině té operace začal křičet, abychom ho nezabíjeli, pak ztratil vědomí. Nevím, jestli ztratil vědomí, nebo zemřel. Nevím to, protože jsem byl nesvůj.“

Pak svědkovi rozkázali, aby udělal další řez. Vzpomíná si, že jeden z doktorových pomocníků zapomněl přinést nůžky na štípání žeber, a proto musel svědek použít bodák od samopalu Kalašnikova, který nahradil nůžky.

Vyoperovat srdce „na koleně“ – beletrie, nebo realita?

„(Doktor) ponořil obě ruce do těla. Vtom přišel jiný doktor a řekl: ‚Je třeba to ukončit co nejdřív. Máme velmi málo času.‘ Doktorův známý přinesl nějakou krabici, otevřel ji a dal vedle mě,“ vzpomíná si svědek srbské prokuratury.

Detailně popsal převazování cév chirurgickými nitěmi, protože jeden z doktorů zapomněl přinést svěrky. A ukončení vyoperování srdce vypadalo v jeho popisu takto:

„Přeřízli jsme cévy, a když jsem vyndal srdce, ještě tlouklo. Nevím, jak jsem to udělal. Dal jsem ho do krabice, kterou přinesl doktorův pomocník. Ten přinesl ještě tři nějaké lahvičky. Jeden z vysoce postavených velitelů mi řekl: ‚Jsi borec. Takové vojáky v Kosovu potřebujeme!‘.“

Výpověď svědka srbské prokuratury vyvolala rozporuplnou reakci v srbském lékařském společenství. Část chirurgů a transplantologů má za to, že pro vyoperování a včasnou přepravu orgánů jsou nezbytné velmi specifické podmínky a velký tým kvalifikovaného lékařského personálu.

Zoran Stankovič, doktor lékařských věd, specialista v patologické anatomii a bývalý ministr zdravotnictví Srbska ve svém komentáři pro Sputnik říká, že situace je nejednoznačná. Ano, vyoperování orgánů si vyžaduje zvláštní podmínky, avšak nemůžeme si být jisti tím, že ty nebyly v Albánii zajištěny, protože „žlutý dům“ nebyl jediným místem, které se v tomto kriminálním byznysu využívalo. A navíc, když není třeba se starat o přežití a další život dárce, některé požadavky k operaci odpadávají.

„Když jde o transplantaci orgánů, je nutné dodržování dost přísných podmínek. Nejsem si jist tím, že ve ‚žlutém domě‘ tyto podmínky byly. Možná, že v nějakém jiném místě.  Podobné operace předpokládají přítomnost kvalifikovaného lékařského týmu, a ten, komu jsou orgány určeny, musí být někde blízko, protože je nutné to všechno stihnout za několik hodin – od okamžiku vyoperování orgánu až do jeho transplantace pacientovi,“ řekl Stankovič.

Podle informací srbské prokuratury pro válečné zločiny žádné rozpory mezi nevhodnými podmínkami pro chirurgické operace ve „žlutém domě“ a jejich předpokládaným provedením v Albánii nejsou, protože obchodu s orgány se účastnily podle jejich údajů také zdravotní ústavy, které se za války využívaly na léčbu vojáků UÇK, mj. nemocnice při kasárnách Bajram Curri (město ne severu Albánie, administrativní středisko okruhu Tropojë), poliklinika při závodu Coca-Cola v Tiraně a neuropsychiatrická nemocnice ve věznici č. 320 v Burreli. Důkazy svých předpokladů ohledně těchto lékařských ústavů však prokuratura dosud nezveřejnila.

V závěrečné části si přečtete o tom, kam se poděly důkazy, proč byly svědecké výpovědi zamlčovány až do roku 2008 a kde byly pohřbeny věci doličné ze „žlutého domu“.

Téma:
Řeznictví. Jak na Balkánu vyřezávali lidské orgány? (5)

Více:

„Poslal zdravotnictví do kolen.“ Čeští lékaři zaútočili na ministra Vojtěcha, čím oponoval?
Známé české zpěvačce Markétě Konvičkové odhalili lékaři vzácný nádor
Lékař o akutní leukemii Gotta: Je to velice vážná situace. Zachrání ho léčba z USA?
Slovenský lékař promluvil o rozšířené chybě, která vede k otravám z hub
Štítky:
orgány, transplantace, Albánie, Srbsko, Jugoslávie, Balkán
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář