Widgets Magazine
17:37 12. listopadu 2019
Zasedání Valného shromáždění OSN

Vše, co potřebujete vědět o Valném shromáždění OSN

© Sputnik / Roman Makhmutov
Svět
Získat krátkou URL
592
Sledujte nás na

Příštích několik dnů bude v New Yorku rušno. Centrálu OSN zaplní světoví lídři, kteří budou promlouvat o tom, jak učinit svět lepší. Mezi hlavní body jednání bude kromě geopolitického napětí i boj proti klimatickým změnám, otázky chudoby a nerovnosti. Stručný přehled toho, co lze od 74. zasedání Valného shromáždění čekat, pro vás připravil Sputnik.

Oficiálně bylo 74. zasedání již zahájeno minulý týden, 17. září 2019. První den všeobecné rozpravy proběhne v úterý 24. září. Už na pondělí generální tajemník OSN António Guterres svolal klimatický summit.

Co je Valné shromáždění

Valné shromáždění je jedním ze šesti hlavních orgánů OSN, které jsou zmíněny v její chartě. Oproti Radě bezpečnosti, kde pět stálých členů mohou vetovat veškeré rezoluce, Valné shromáždění funguje na principu rovnosti, kde všech 193 zemí má stejně silný hlas. Nicméně její rezoluce nejsou právně závazné a jejich váha spíše spočívá na morální autoritě Valného shromáždění.

Předsednictví Valného shromáždění každoročně rotuje mezi pěti geografickými regiony: Afrika, Asie, východní Evropa, Latinská Amerika a Karibik a jiní. 72. druhému zasedání v letech 2017 až 2018 předsedal slovenský diplomat Miroslav Lajčák. V roce 2002 během 57. zasedání předsedal bývalý český ministr zahraničí Jan Kavan. Zástupci stálých členů Rady bezpečnosti Valnému shromáždění nikdy nepředsedali.

Letos předsedou bude Tijjani Muhammad-Bande, nigerijský akademik a diplomat. Jako hlavní téma svého předsednictví si zvolil: „Povzbuzení multilaterální snahy pro vymýcení chudoby, dosažení rovného vzdělání, klimatická akce a inkluze“.

K čemu slouží všeobecná rozprava

Každé zasedání Valného shromáždění trvá jeden rok a začíná všeobecnou rozpravou, která trvá několik dní. Během ní vystupují vůdčí představitelé členských zemí. Největší pozornost je zpravidla soustředěna na prvních několik dní summitu, kdy promlouvají velcí hráči.

Tradičně jako první vystoupí zástupce Brazílie, které bude následováno Spojenými státy, které debatu hostí. První den rovněž promluví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Následovat ho budou jihokorejský prezident Mun Če-in, hlava Mexika Andrés Manuel López Obrador a francouzský prezident Emmanuel Macron. Mezi dalšími mluvčími v úterý budou zástupci Jordánska, Maroka, Alžírska a Británie.

Rusko a Čína dostanou slovo až v pátek. Navíc prezidenti obou zemí se tentokrát všeobecné rozpravy nezúčastní. Svou účast vynechá i Miloš Zeman, který naposledy promlouval v New Yorku v roce 2017, kdy mluvil o hrozbě terorismu. Místo něj českou delegaci vede premiér Andrej Babiš, který vystoupí ve středu 25. září.

Na okraj zasedání Valného shromáždění se bude konat i řada bilaterálních schůzek. Andrej Babiš se má například setkat s tureckým prezidentem Erdoganem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Zelenskyj se má setkat i s prezidentem USA Donaldem Trumpem.  V úterý 24. září se Babiš spolu se svou manželkou zúčastní recepce prezidenta Trumpa v Bílém domě.

Na co se můžeme těšit?

Tři roky poté, co americký prezident Donald Trump ohlásil politiku „Amerika na prvním místě“, se Washington ocitl uprostřed několika vážných krizí. Jednou z největších v současnosti je konflikt kolem Íránu a řeč proto nepochybně půjde o krizi v Perském zálivu.

Dříve se spekulovalo, že by se Trump mohl na okraj zasedání sejít s prezidentem Íránu Hasanem Rúháním, ale schůzka byla zrušena po útocích na ropné objekty Saúdské Arábie, ke kterým se přihlásili jemenští povstalci. USA a Rijád z útoku ale obvinily Teherán, ten ovšem svou odpovědnost odmítá.

Rúhání má během svého vystoupení v OSN prezentovat plán regionální spolupráce, který pojmenoval Koalice naděje. Jedná se o odpověď na zvyšování americké vojenské přítomnosti v regionu.

Rozprava se nejspíše nevyhne ani tématu Korejského poloostrova nebo napětí ve vztazích USA a Číny či krize ve Venezuele.

Perličky z minulých let

Každý zástupce členské země OSN má na projev 15 minut, ale často se vystoupení protahují. Absolutní rekord v tomto ohledu měl vůdce Kuby Fidel Castro, který mluvil 269 minut. Ve své řeči kritizoval „americký imperialismus“ a napadl prezidenta USA Johna Kennedyho.

Velmi dlouhou řeč měl i libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který mluvil téměř hodinu a půl a tvrdě kritizoval Radu bezpečnosti. Během projevu začal dokonce trhat stránky z Charty OSN.

V roce 2002 americký prezident označil Irák za hrozbu pro USA a celý svět. Rok nato Washington zaútočil na tuto blízkovýchodní zemi a svrhl režim Saddáma Husajna.

Účastníci mítinku na podporu legitimního venezuelského prezidenta Nicolase Madura v Madridu
© Sputnik / Alejandro Martinez Velez
Rok 2006 zase vstoupil do dějin, když venezuelský prezident Hugo Chávez, který označil Bushe za ďábla.

„Včera sem přišel ďábel a dodnes je zde cítit síra,“ řekl Chávez a pokřižoval se.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zase vstoupil do paměti, když během projevu v roce 2012 vytáhl velký obrázek bomby, na které vyznačil červenou linií, kterou se chystá překročit Írán ve výrobě jaderné bomby.

Více:

Globální oteplování neustupuje? V zemské atmosféře stoupá hladina CO2
Rusko a Čína hlasovaly proti rezoluci o zastavení palby v syrském Idlibu
Prezidentka Čaputová se v New Yorku zúčastní Valného shromáždění OSN i klimatického summitu
Premiér Babiš je v USA a vystoupí s projevem na Valném shromáždění OSN
Rúhání sdělil, proč USA zveličují škody z útoků na saúdské ropné objekty
Dnes začíná klimatický summit OSN. Babiš se ho zúčastní, ale na rozdíl od jiných na něm odmítl promluvit. Víme proč
Štítky:
New York, USA, Írán, Donald Trump, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Valné shromáždění OSN, OSN
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář