12:12 21. listopadu 2019
Kocour v pračce

Nebezpečí je tam, kde bychom ho nečekali. Vědci objevili nebezpečný režim pračky

© Depositphotos / Mihakonceptcorn
Svět
Získat krátkou URL
1346
Sledujte nás na

Používání ekonomického režimu (ekorežim) v pračkách může být nebezpečné pro lidské zdraví, protože neumožňuje ničení nebezpečných bakterií, které jsou rezistentní na antibiotika.

Odpovídající studie německých a britských vědců je uveřejněna v časopise Applied and Environmental Microbiology, stručně o ní píše MedicalXpress.

Ve vědecké práci se hovoří o výskytu mnoha kolonií bakterií typu Klebsiella oxytoca ( blízké  původcům pneumonie) v nádobce na prací prášek a na gumových těsněních uvnitř bubnu pračky, které poškozují střeva, způsobují kolitidu a další zažívací problémy.

Autoři dospěli k takovým závěrům poté, co zaměstnanci nemocnice v Bonnu (Německo) požádali vědce, aby vysvětlili důvod dlouhotrvající epidemie, která vypukla ve zdravotnickém zařízení. Ukázalo se, že jeho zaměstnanci prali v ekorežimu v obyčejné pračce, a nikoliv ve speciálním zařízení, takové dětské věci,  jako jsou například pletené ponožky a čepice.

„To je důležité brát v úvahu, když u vás žijí lidé s nehojícími se ranami nebo chronickými infekcemi. V takovém případě by se měl oděv a prádlo prát výhradně při vysokých teplotách nebo za použití dezinfekčních prostředků,“ uvedl Martin Exner, spoluautor publikace.

Odolné bakterie

Vědci z Newcastle University ve Velké Británii zjistili, že bakterie mohou měnit svůj tvar a stát se tak odolnými vůči antibiotikům. Uvádí se to v tiskové zprávě na Phys.org.

Vědci prozkoumali L-formy - bakterie, které ztratily své buněčné stěny, ale jsou schopné vývoje a reprodukce. Je známo, že L-formy vznikají vlivem takových faktorů, jako jsou antibiotika, enzymy a ultrafialové paprsky.

Je dokázáno, že v organismu pacientů s infekcemi močových cest se nacházejí bakterie bez buněčné stěny - Escherichia coli, Enterococcus, Enterobacter a Staphylococcus. Poté, co antibakteriální látka ztratí svoji sílu, mikroorganismy obnoví buněčnou stěnu během pouhých pěti hodin. U zdravých lidí jsou L-formy imunitním systémem snadno ničeny, ale u starších a oslabených pacientů bakterie přežívají a poté dojde k recidivě infekce.

Podle vědců je jednou z metod boje proti rezistentním bakteriím kombinovaná  léčba. V tomto případě jeden typ antibiotik musí útočit na buněčné stěny, zatímco jiná antibiotika by měla útočit na DNA nebo RNA v buňce mikrobu.

Superinfekce jsou sekundární infekce, které jsou rezistentní na všechny základní léky a ohrožují život pacienta.

Více:

Ruští a američtí vědci vyvinuli laser schopný zachránit Zemi před asteroidy. Jeden se zrovna blíží
Brazilští vědci rozluštili záhadu starého ztraceného města Inků
Zabíjeli je jenom kvůli mumifikaci? Vědci odhalili další tajemství starověkého Egypta
Ruští vědci vyvinuli jedinečnou orbitální uklízečku
Štítky:
bakterie, věda, vědci
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář