Podle jejich informací se výstavba nyní protahuje na administrativní úrovni.
Jako dodatečný argument ve prospěch schválení projektu se přitom uvádějí ekologické důvody a také pozastavení těžby na největším dánském nalezišti. Podle názoru odborníků to zemi nutí k zamyšlení nad nahrazením vlastního plynu norským nebo ruským.
Kolem plynovodu Nord Stream 2 bylo od samého začátku hodně obav politického rázu. Baltské země, Polsko a USA zastrašovaly EU nebezpečnou závislostí na ruském plynu. Politický faktor hrál významnou roli také v pozici Dánska, přes jehož územní vody měl být plynovod položen.
Dánsko je v současné době jedinou zemí, která nepovolila pokládku potrubí. Přitom je plynovod hotov z 80 % a výstavba probíhá podle harmonogramu.
Bývalý kancléř Německa a předseda představenstva společnosti Nord Stream 2 AG Gerhard Schröder na začátku léta prohlásil, že se výstavba protahuje kvůli nátlaku USA na Kodaň.
Plynovod Nord Stream 2
Projekt předpokládá výstavbu dvou řad plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně. Povede od ruského pobřeží po dně Baltského moře do SRN. Plynovod se plánuje dostavět v roce 2019 a bude procházet přes územní vody nebo výlučné ekonomické zóny Ruska. Finska, Švédska, Dánska a Německa.
Proti realizaci tohoto projektu vystupuje několik zemí, mj. Ukrajina, která se obává, že ztratí zisky z tranzitu ruského plynu, a také Spojené státy, které mají ambiciózní plány exportu svého zkapalněného plynu do Evropy.
Dříve jsme informovali o tom, že experti spočítali, že nezmění-li Kodaň svůj postoj, bude výstavba Nord Stream 2 zpomalena o 8 měsíců, výdaje stoupnou o 660 milionů eur. Všechny tyto peníze bude Dánsko nakonec muset zaplatit provozovatelům Nord Stream 2, což nebude samozřejmě po chuti dánským daňovým poplatníkům.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)