13:06 21. listopadu 2019
Zničená budova v Bělehradu po bombardování NATO

Polovina Američanů neví o bombardování Jugoslávie. Překvapivé výsledky průzkumu

CC BY-SA 3.0 / JU580 / Bombed building of Serbian MUP (Ministry of Police) in Knez Miloš Street
Svět
Získat krátkou URL
311103
Sledujte nás na

Francouzská průzkumná agentura IFop pro Sputnik provedla průzkum, jehož výsledky ukazují, že polovina Američanů neví o tom, že koalice zemí NATO v roce 1999 bombardovala Jugoslávii.

Průzkumná agentura se zeptala 1000 Američanů, jestli někdy slyšeli o tom, že v roce 1999 koalice zemí NATO (USA, Francie, Německo atd.) asi 80 dnů prováděla vzdušné bombardování Jugoslávie.

Přesně polovina dotázaných Američanů uvedla, že o bombardování nikdy neslyšela. 260 obyvatel o této vojenské akci něco slyšelo, ostatních 200 občanů se neodvážilo odpovědět.

Průzkum pro Sputnik News provedla nejstarší francouzská průzkumná agentura IFop v době od 2. do 15. října 2019 v USA.

​V srbském autonomním kraji Kosovo a Metochie začalo uprostřed 90. let docházet k prvním útokům albánských teroristů na civilní obyvatele a policisty srbské národnosti, a také na Albánce, kteří spolupracovali s bělehradskou vládou. V roce 1997 členové Kosovské osvobozenecké armády prohlašují, že „bojují za svobodu Albánců od srbských okupantů“ a začínají dostávat nelegální zbraně z Albánie, kde byly kvůli nepokojům vykradeny armádní sklady. Poté, co v první polovině roku 1998 jugoslávští vojáci zlikvidovali jednoho z vůdců Kosovské osvobozenecké armády, začal Západ obviňovat Bělehrad z přílišného používání síly a vykládat speciální operace jak vraždění bezbranného civilního obyvatelstva.

V druhé polovině roku 1998 Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci číslo 1199, která požadovala od obou stran zastavit palbu na území Kosova a zahájit jednání. Do země byla odeslána mise OBSE. Více než 6000 srbských policistů opustilo Kosovo. Kvůli tomu stoupal počet útoků na Srby. V lednu roku 1999 proběhla operace jugoslávských ozbrojených sil v kosovské vesnici Račak, během níž bylo podle informací Bělehradu zlikvidováno několik desítek teroristů a objeveno velké množství zbraní. Mise OBSE označila událost za vraždění civilistů, nehledě na to, že finská soudní lékařka Helena Ranta provádějící pitvy po deseti letech přiznala, že zprávu o vraždách bezbranných civilistů vytvářela pod tlakem šéfa mise OBSE Williama Walkera. Byly to právě události v Račaku, které se poté staly spouštěčem útoku na Srbsko. 23. března generální tajemník NATO Javier Solana rozhodl o začátku vojenské operace a na další den Aliance bez jakéhokoli schválení OSN začala bombardovat Jugoslávii. To trvalo 78 dní.

Přesný počet obětí bombardování NATO nebyl zveřejněn, ale podle informací srbské strany zemřelo od 1200 do 2500 lidí a dalších 6000 bylo zraněno. Bomby Aliance ničily infrastrukturu, průmyslové objekty, školy, nemocnice, kulturní památky, chrámy a obytné domy. Letouny NATO po sobě nezanechaly v ruinách pouze srbská města, ale i srbskou ekonomiku. Bělehrad vyhodnotil škody v rozmezí od 30 do 100 miliard dolarů.

Podle informací srbského ministerstva obrany bylo shozeno na Jugoslávii okolo 25 000 tun bomb, z toho 15 tun munice s ochuzeným uranem. Po použití těchto zbraní v zemi vyrostl počet lidí nemocných rakovinou. Jak řekl pro Sputnik vedoucí Parlamentní komise pro vyšetřování následků bombardování Darko Laketič, výzkumy ukázaly, že u dětí ve věku od jednoho roku do 18 let byl zaznamenán růst onkologických onemocnění krve a nádorů na mozku.

Více:

Ochuzený uran, chlór a kyselina solná: „Toxické“ vzpomínky svědků bombardování Jugoslávie
Srbský velvyslanec odpověděl na slova šéfa NATO o bombardování Jugoslávie
Blaško: Za to, že prší, může Putin. Kvůli Jandovi dopadneme jako v Jugoslávii
Režisér filmu „Uloupené Kosovo“ Dvořák: Jugoslávie padla. EU ji považovala za konkurenta
Štítky:
Srbsko, bombardování, NATO, Jugoslávie, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář