„Analyzovali jsme konfliktní situaci uvnitř státu a žádáme prezidenta země, aby se vzdal svého prezidentského mandátu. Tím umožní obnovit mír a udržet stabilitu v zemi, a to ve prospěch Bolívie,“ prohlásil velitel ozbrojených sil Williams Kaliman, jehož slova citovala daná agentura.
Las Fuerzas Armadas de #Bolivia sugieren que @evoespueblo renuncie a su mandato permitiendo la pacificación y el mantenimiento de la paz por el bien de nuestro país. #BoliviaUnida #BoliviaLibre#EvoDictador #EvoRenunciaYa pic.twitter.com/aVeb8PObXV
— belengutierrezgiret (@bgutierrezgiret) November 10, 2019
Dříve Morales oznámil konání nových prezidentských voleb, a to na pozadí masových protestů v zemi a také po zveřejnění předběžné zprávy Organizace amerických států o kontrole sčítání hlasů.
Hlavní soupeř Moralese ve volbách, Carlos Mesa, a další opoziční členové prohlásili, že by se Morales neměl účastnit nových prezidentských voleb a měl by na svůj post rezignovat. Morales ale tato slova označil za pokus o převrat.
V ten samý den, jen o něco dříve, se řada vysoce postavených úředníků rozhodla rezignovat, a to kvůli výhrůžkám a útokům na jejich příbuzné.
Politická krize v Bolívii
Bývalý prezident a vůdce bolívijské opozice Carlos Mesa v interview pro agenturu EFE sdělil, že zodpovědný za vyřešení krize v zemi je prezident Evo Morales, a zopakoval, že dialog nemá smysl.
„Nemůžeme na sebe vzít cizí odpovědnost, dialog nemá smyl. Učinit rozhodnutí musí prezident,“ prohlásil Mesa, když vysvětloval své nedávné prohlášení o odmítnutí dialogu s Moralesem k vyřešení krize.
Podle slov bývalého prezidenta dialogu brání obvinění ze strany Moralese vůči opozici z pokusů o státní převrat.
Nepokoje
Protesty v zemi probíhají již od 20. října. Vypukly poté, co bolivijský prezident Evo Morales zahájil nové prezidentské období. Meetingy velmi rychle vyeskalovaly do nepokojů, které byly doprovázeny žhářstvím a obsazováním budov, včetně kanceláří státních médií.
Již dříve v neděli bolívijské ozbrojené síly nařídily zahájení operací, které jsou zaměřeny na likvidaci nezákonných ozbrojených skupin, jež v zemi působí na pozadí probíhajících nepokojů. Velení těchto sil vysvětlilo své rozhodnutí tím, že pouze ozbrojené síly a Národní policie mají právo nosit zbraně.
Bolívijská armáda a policie odmítly zasahovat proti protestujícím obyvatelům země, v řadě měst se policisté připojili k demonstrantům, kteří požadují zvýšení mezd a důchodů.
Během tří týdnů protestů po vítězství Moralese v prezidentských volbách bylo zraněno 383 lidí, zadrženo asi 200 osob, bylo zahájeno 40 trestních stíhání ve věci vandalismu.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)