V červenci 2019 tato společnost již zaslala žádost o úplné zrušení dodatků ke Směrnici EU o zemním plynu, poněvadž je považuje za diskriminační a přijaté s cílem zabránění ztělesnění projektu plynovodu Nord Stream 2.
„Kromě toho podala společnost Nord Stream AG v červenci 2019 žalobu u Soudního dvora EU ohledně částečného zrušení dodatků ke Směrnici o zemním plynu, poněvadž stanoví neodůvodněně krátký termín pro členské státy EU na poskytnutí výjimek ze Směrnice, což podstatně snižuje pravděpodobnost získání těchto výjimek,“ píše Gazprom.
Dodatky ke Směrnici o zemním plynu stanoví platnost řady pravidel legislativy EU o plynu pro mořské úseky potrubí, jež vede do unie ze třetích zemí. Tato pravidla zahrnují „unbundling“, což je oddělení těžby a dopravy plynu, podle kterého nesmí společnost těžit plyn a současně být v EU majitelkou plynovodu, kterým proudí tento plyn. K požadavkům také patří stanovení konkurenčních tarifů na přečerpání plynu a přístup k plynovodu třetích stran.
Plynovod Nord Stream 2
Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá pokládku dvou linek plynovodu o celkovém výkonu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.
Realizaci projektu provádí společnost Nord Stream 2 AG. Polovinu prostředků proinvestuje Gazprom, zbývající část poskytnou evropští partneři - Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall.
Výkonný ředitel Naftogazu: Děláme všechno možné, abychom zachovali tranzit.https://t.co/o7oA4RYjDQ
— Sputnik ČR (@sputnik_cz) 5. listopadu 2019
Plynovod povede také přes územní nebo výlučné ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska, přičemž Dánsko dlouho nechtělo vydat povolení k jeho pokládce. Dne 30. 10. tohoto roku však země vydala povolení na stavbu plynovodu. Dánská energetická agentura vydala svolení k budování plynovodu jihovýchodně od ostrova Bornholm v Baltském moři.
Dané povolení má být podle informací vydáno v souladu se zákonem o kontinentálním šelfu a se závazky Dánska v úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu.
V červenci operátor projektu odvolal žádost o základní trasu, která vyžadovala účast dánského ministerstva zahraničí, aby urychlil proces schvalování dvou jiných tras (severozápadní a jihovýchodní).
Proti Nord Stream 2 vystupuje Ukrajina, která se obává, že ztratí příjmy z tranzitu ruského plynu, USA, které aktivně prosazují do EU svůj LNG, rovněž Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politicky motivovaný.
Kdo podporuje výstavbu
Výstavbu plynovodu podporují Německo a Rakousko, v jejichž zájmu jsou spolehlivé dodávky paliva, dále Norsko, jehož vládě patří 30 procent akcí společnosti Kvaerner – jednoho ze smluvních dodavatelů stavby.
Ukrajinský ministr uvedl, že Kyjev může topnou sezónu strávit bez tranzitu i dodávek plynu.https://t.co/o4eeBr9KV6
— Sputnik ČR (@sputnik_cz) 5. listopadu 2019
Moskva opakovaně uvádí, že plynovod Nord Stream 2 má výhradně ekonomický charakter a odpovídá evropským zájmům. Kromě toho oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová zkritizovala možné sankce proti účastníkům energetického projektu a označila je za další kolo rusofobie.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)