18:11 11. prosince 2019
Robejšek o nebezpečí internetizace: Představa o nezvratnosti pokroku je omyl

Robejšek o nebezpečí internetizace: Představa o nezvratnosti pokroku je omyl. Konec vývoje může nastat i bez varování

© Depositphotos / Dmitrimaruta
Svět
Získat krátkou URL
3440
Sledujte nás na

Publicista, komentátor a sociolog Petr Robejšek se zamyslel nad tím, že myšlenka o nepopiratelném pokroku lidstva není tou správnou. Obává se, že ho internetizace může zastavit. Robejška inspirovala americká zábavná televizní talk show, o níž dnes informoval na svém facebookovém profilu.

Sociolog Petr Robějšek povídání začal populární americkou Ellens Show. V jednom z pořadu moderátorka požádala sedmnáctiletou dívku, aby správně složila mapu, našla v telefonním seznamu číslo jednoho účastníka a vytočila ho na klasickém telefonu. Slečna selhala ve všech třech úlohách, ale byla to velká zábava.

„Někdo možná řekne, no proč by to měla umět. To je jako kdyby se na ní chtělo ručně posekat louku, podojit krávu, či uvařit jiné jídlo než mraženou pizzu. To je svým způsobem pravda,“ napsal Robějšek a jistě dodal své ale.

Internetizace lidských životů je lákavá a pohodlná, píše sociolog, ale ocitáme se tak v závislosti na jediné - celou společnost prostupující - technologii a nezdržujeme se s udržováním náhradních systémů pro případ, že by tento ‚páteřní‘ systém, na kterém závisí fungování všeho, najednou nebyl dočasně nebo dlouhodobě k dispozici, varuje.

„Zvykli jsme si na myšlenku, že pokrok je funkcí času a je nezvratný. To je ale velký omyl. Neexistuje přímá úměrnost mezi časem a rostoucím blahobytem a konec vývoje ke ‚stále více a lépe‘ může nastat i zcela bez varování,“ uvedl hlavní poselství dlouhodobý ekonom, analytik a poradce Petr Robejšek.

Globální pokles inteligence

Tento týden Sputnik ČR zveřejnil autorský článek o globálním poklesu inteligence. Uvádí se, že ve dvacátém století bylo paradoxně zaznamenáno zvýšení úrovně inteligence. Loni však dospěli norští vědci, kteří proanalyzovali výsledky testů více než 700 lidí, k závěru, že průměrná úroveň IQ postupně klesá od sedmdesátých let minulého století, a to přibližně o sedm bodů u každé další generace. Například IQ lidí narozených v roce 1969 je přibližně o tři body vyšší než u lidí o sedm let starších: 102,3 oproti 99,5. Pak se ale situace mění: dobrovolníci narození v roce 1989, kteří absolvovali test, měli již průměrný výsledek nižší - 99,4 bodů.

Daný jev se dá sledovat dokonce v některých rodinách, ve kterých starší bratři měli lepší výsledek než mladší. Což znamená, že nejde o demografickou situaci anebo o šíření v populaci horších genů, píší autoři. Pokles IQ ovlivňuje zřejmě na jedné straně změna způsobu života, rozvoj technologií, změny ve vzdělání a výchově, a na druhé straně se to dá vysvětlit nedokonalostí samotného testu, který nedokáže ohodnotit výši inteligence dnešních lidí.

Více:

Staro – nová rizika (2) Campbell o generaci sněhových vloček a cestě ke globální diktatuře
„Mzdová nerovnost mužů a žen je přirozená.” Šichtařová rozdrtila genderismus. Feministkám se bude čoudit z uší
Uzel: V ČR vázne sexuální výchova. Ve Švédsku už babičky dnešních školaček byly proškoleny
Menší než u kromaňonců. Vědci vysvětlili, proč lidstvo hloupne
Štítky:
technologie, pokrok, lidstvo, internet, Petr Robejšek, IQ
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář