14:02 08. prosince 2019
Nord Stream 2

USA hodlají blokovat Nord Stream 2 s pomocí vojenského rozpočtu

© REUTERS / Anton Vaganov
Svět
Získat krátkou URL
323227
Sledujte nás na

Kongres USA hodlá zařadit sankce proti ruskému plynovodu Nord Stream 2 do obranného rozpočtu na rok 2020. Defense News to sdělil předseda senátního zahraničního výboru Jim Risch.

Sankce proti společnostem účastnícím se výstavby plynovodu byly zařazeny do novely zákona O národní obraně na rok 2020, řekl Risch.

„Příčinou je, že jiné varianty již nezbývají. Větší část Nord Stream již byla postavena,“ řekl senátor.

Vyslovil mínění, že sankce „přesvědčí“ stavební firmy, aby přestaly pracovat na projektu, protože americké sankce „je přijdou draho“.

V případě zařazení sankcí do obranného rozpočtu USA budou společnosti, jež se věnují výstavbě Nord Stream 2 ,,zlikvidovány“ kvůli čemuž bude prý Rusko nuceno pátrat po jiných stavbařích, tvrdí Risch.

Poznamenal ale, že ve Sněmovně reprezentantů a Senátu USA ještě nebylo dosaženo definitivní shody ohledně celé novely. Senátní zahraniční výbor hlasoval koncem července pro přijetí novely zákona o sankcích proti Nord Stream 2. Novela byla připravena republikánským senátorem Tedem Cruzem a demokratkou Jeanne Shaheenovou a stanoví zejména zákaz vstupu do USA a zablokování aktiv v USA osob, jež se podílejí na „prodeji, pronájmu, poskytnutí nebo pomoci v poskytnutí“ lodí pro pokládku ruského potrubí v moři v hloubce přes 30 metrů.

Aby novela byla uvedena v platnost, má být schválena Sněmovnou reprezentantů a Senátem USA a také americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 zahrnuje pokládku dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od ruského pobřeží přes Baltské moře do Německa. Náklady na výstavbu činí 9,5 miliardy eur.

Dánsko udělilo koncem října povolení na pokládku plynovodu na jeho kontinentálním šelfu Baltského moře na jihovýchod od Bornholmu. Předtím byl projekt schválen Německem, Švédskem a Finskem.

Projekt podporují Německo a Rakousko, protože mají zájem o spolehlivé dodávky paliva, a Norsko, jehož vládě patří 30 % akcií společnosti Kvaerner, která se účastní výstavby.

Proti plynovodu jsou Polsko, Lotyšsko, Litva a také Ukrajina, která nechce ztratit příjmy z tranzitu ruského plynu. Výstavbě brání rovněž USA, poněvadž mají v plánu dodávky do Evropy svého zkapalněného zemního plynu. Podle kritiků je Nord Stream 2 politický projekt. Ruská vláda ale několikrát prohlásila, že má výhradně komerční povahu, a za cíl označila zvýšení energetické bezpečnosti Evropy.

Štítky:
blokování, Severní proud 2, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář