06:27 13. prosince 2019
Krysa a láhev. Ilustrační foto

Vědci zjistili příčiny kompulzivní konzumace alkoholu

© Depositphotos / Yadamons
Svět
Získat krátkou URL
263
Sledujte nás na

Výzkumníci z Vanderbiltovy univerzity a Salkova institutu zjistili, že mozek lidí majících sklon k alkoholismu zpočátku reaguje jinak na účinek alkoholu. Příslušný článek přináší časopis Sience.

Drtivá většina dospělých alespoň jednou v životě ochutnala alkoholické nápoje a zpravidla si je lidé dávají celý život. Někteří si rty smočí v alkoholu jenom několikrát ročně, druzí konzumují alkohol více než jednou za měsíc, ale bez podstatné újmy na zdraví, třetí však začnou mít nepřekonatelnou touhu po alkoholu, která se nedá překonat žádnými hrozbami ohledně jeho škodlivosti anebo sociálními následky. Na začátku své alkoholové cesty jakoby logicky tvrdí, že všichni ostatní si také čas od času dají skleničku a nic se neděje.

Vědci se již dávno snaží zjistit, v čem tkví příčina tohoto rozdílu mezi lidmi, a jestli se to dá zjistit předem. Asi 30 % lidí konzumujících alkohol se pak na něm stane závislými. Léčba závislosti na alkoholu, stejně jako jiných druhů kompulzivních poruch, je velmi obtížná, proto by byla pro lékaře možnost konkrétní a přesné prevence neocenitelným darem.

Dřívější výzkumy se týkaly rozdílů v různých soustavách organismu a dávaly zpravidla důraz na metabolické zvláštnosti. Autoři článku zanalyzovali neurofyziologické základy závislého chování.

Jako modelové zvíře použili vědci myši. Zjistili, že myši se stejně jako lidé dělí podle způsobu konzumace alkoholu na ty, kteří pijí málo, ty, kteří konzumují alkohol bez těžkých následků, a na kompulzivní alkoholiky.

Výzkumníci sledovali aktivitu neuronů myší s pomocí kalciové vizualizace na buněčné úrovni. Luminiscenci způsobenou aktivností neuronů registrovali pomocí mikroskopu. Stupeň světelnosti ukazoval, jestli se neuron při konzumaci alkoholu aktivuje anebo brzdí. Aktivitu zanalyzovali při první konzumaci alkoholu a dál podle vzniku (nebo naopak nevzniku) adikce, čili závislosti.

Ukázalo se, že neurony jedinců náchylných k alkoholismu snižovaly při konzumaci svou aktivitu, kdežto neurony těch, kteří se sotva stanou závislými naopak aktivitu zvýšily. Rozdíl v neuronové aktivitě byl zaregistrován hned při první konzumaci alkoholu, tedy předtím než mohla vzniknout závislost. Díky tomu lze předpovědět, má-li subjekt sklon ke kompulzivnímu chování, tedy propadne-li opilství (v daném případě myš) anebo tomu dokáže čelit.

Na základě získaných údajů vytvořil tým vědců nový model chování a určil kortikální kmenový neuronový okruh. Tento okruh slouží současně jako biologický markér kompulzivní konzumace alkoholu a jako buněčný základ jejího vývoje.

Podle autorů článku mohou být jejich závěry užitečné nejen pro další výzkum, prevenci a léčení alkoholismu, ale také v případě jiných druhů adikce.

Loni jsme informovali o tom, že vědci došli k závěru, že Italové pijící malé dávky alkoholu se mnohem méně dostávají do nemocnic než úplní abstinenti nebo alkoholici. Tento závěr byl zveřejněn v časopise Addiction.

„V žádném případě nenaznačujeme, že všichni abstinenti musí hned začít pít. Z druhé strany náš výzkum ukazuje, že vliv alkoholu na zdraví člověka nejde popsat jedním slovem," oznámil Ken Mukamal z Harvardské univerzity (USA).

Více:

Po tuzemáku útočí EK na další český alkohol. Připravte se na změnu
V Česku alkohol zabíjí častěji než tvrdé drogy
Slováci mají nejdražší alkohol z celé V4. Kde je „pití“ nejdražší v celé EU?
Štítky:
alkohol, konzumace, vědci
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář