20:40 06. června 2020
Svět
Získat krátkou URL
223926
Sledujte nás na

V tomto roce uplynulo pět let od připojení Krymu k Rusku. Litují obyvatelé poloostrova svého rozhodnutí? Extraplus mluvil s člověkem, který má informace z první ruky, s hlavou Krymské republiky Sergejem Aksjonovem.

Referendum 2014. „Krym je Rusko, a to napořád“

„Pokud mluvíme o událostech z února a března roku 2014, tak samozřejmě nikdo nemohl dopředu vědět, jak se budou události vyvíjet. Většina obyvatelů Krymu vystupovala proti Majdanu, proti státnímu převratu v Kyjevě a byla pro sjednocení se s Ruskem. Měli jsme velkou a jednomyslnou podporu od lidí. Zároveň jsme však chápali, že od sil, které se zmocnily moci na Ukrajině, můžeme očekávat cokoliv. Už se prolila krev na Majdanu a tyto síly byly připraveny uspořádat masakr na Krymu, jen aby zabránily svobodnému projevu vůle občanů. Kdyby nebylo slušných lidí, což znamená ruských vojáků, ukrajinský režim by na Krymu realizoval stejný scénář, který byl následně realizován na Donbase,“ myslí si politik.

Podle slov Aksjonova se stalo referendum realizací krymského snu, jelikož obyvatelé poloostrova se vždy cítili být součástí Ruska.

„Rozdělení s historickou vlastí bylo obyvateli Krymu vždy vnímáno jako obrovská nespravedlnost. Dne 16. března 2014 se ve volebních obvodech tvořily fronty, lidé přicházeli s celými svými rodinami, aby hlasovali pro obnovení spravedlnosti, pro mír a bezpečnost. Byl to absolutně legitimní a demokratický proces, který je v souladu s mezinárodními standardy. To mimochodem potvrdili i zahraniční pozorovatelé. Bohužel OBSE na referendum odmítla poslat své pozorovatele, a to i přesto, že krymský parlament se na ně s takovou nabídkou obrátil.

Jak řekl Aksjonov v rozhovoru pro Extraplus, referendum se stalo na Krymu odpovědí na státní převrat v Kyjevě, který podporovaly Spojené státy a země Evropské unie.

„Bylo naivní očekávat, že tyto státy uznají výsledky projevu vůle obyvatel Krymu. Západ vždy používá argumentaci o prioritě demokratických hodnot jako ‚kouřovou clonu‘ k prosazování svých geopolitických zájmů. Všechno, co těmto zájmům neodpovídá, je prohlášeno za ‚nedemokratické‘ a ‚nelegitimní‘. Jedná se o hluboce nemorální a pokryteckou politiku, která uráží obyvatele Krymu a Sevastopolu, porušuje základní lidská práva, podkopává mezinárodní autoritu Evropské unie a základy demokracie a znehodnocuje samotný tento koncept,“ domnívá se premiér Krymu.

Podle jeho slov jak v březnu 2014, tak i dnes považují obyvatelé Krymu svoji volbu za jedinou možnou a správnou, jelikož je duchovní a civilizační a nezávisí na vnějších faktorech.

„A dnes mohou být poněkud nespokojeni s prací místních úřadů, úrovní svých příjmů atd., to je ale zcela přirozené. Na to hlavní to však nemá žádný vliv. Krym je Rusko, a to navždy,“ je přesvědčen Aksjonov.

Jak se Ukrajina mstila Krymu

Ale nezhoršily život obyčejných občanů protiruské sankce?

„Ve skutečnosti nám většinu problémů nezpůsobily evropské sankce, ale blokáda ze strany Ukrajiny. Stačí říct, že v roce 2014 bylo dodáváno více než 80 % sladké vody a elektřiny. Kyjev tuto závislost využil jako zbraň namířenou proti obyvatelstvu poloostrova. Na jaře roku 2014 zablokovali Severokrymský kanál, který mimochodem postavil Sovětský svaz, nikoliv Ukrajina. V Kyjevě doufali, že blokáda vody povede ke kolapsu v zemědělství, ale nestalo se tak. Přesto krymští zemědělci samozřejmě utrpěli ztráty, protože se museli vzdát pěstování některých plodin na zavlažovaných pozemcích,“ poznamenal.

Zároveň připomněl incident, ke kterému došlo v roce 2015. Tehdy útočníci vyhodili do povětří sloupy elektrického vedení v ukrajinském pohraničním regionu, kterým byla elektřina dodávána na Krym. V důsledku toho byl celý poloostrov úplně bez napětí, což představovalo hrozbu na životě a zdraví pro více než dva miliony lidí.

„Myslím, že Kyjev dostal ‚požehnání‘ od svých západních pánů na všechny tyto barbarské činy, které jsou ve své podstatě činy státního terorismu. Nepřímo o tom svědčí praktický úplné mlčení jak oficiálních struktur Evropské unie, tak i organizací pro lidská práva: nikdo nejen neodsoudil, ale ani si nevšiml vodní ani energetické blokády,“ myslí si Aksjonov.

„Cíl těch, kteří to všechno naplánovali, je naprosto jasný: zničit krymskou ekonomiku, způsobit nespokojenost obyvatelstva. Ukázalo se však, že efekt je úplně opačný: obyvatelé Krymu se pouze utvrdili v tom, že se rozhodli správně a odpověděli na činy teroristů jednotou a semknutostí.

Premiér Krymu připomněl, že v souvislosti s tím vzal situaci Putin pod svou kontrolu.

„V nejkratším možném čase byl nejprve postaven energetický most z kubáňského břehu na Krym a také dvě nové velké elektrárny. Výsledkem je, že náš poloostrov přestal být poprvé energeticky deficitním regionem. Navíc nyní můžeme dodávat přebytečnou energii mimo Krym,“ dodal Aksjonov.

Totalitní myšlení evropských vůdců

Podle politika sankce v podstatě neovlivňují ekonomiku republiky ani běžný život obyvatelů Krymu.

„Všechny ikonické objekty od Krymského mostu, nového komplexu mezinárodního letiště Simferopol až po nové elektrárny byly postaveny v době sankcí. Stejně jako nové školy, školky, budovy zdravotní péče, sociálních služeb, sportu a kultury. Za pět let se toho v době sankcí na Krymu stihlo mnohem více než za 23 let během ukrajinské anexe poloostrova,“ uvedl Aksjonov.

Zároveň zdůrazňuje, že sankce porušují základní práva obyvatelů Krymu, zejména právo na svobodu pohybu. Země Evropské unie například odepírají víza obyvatelům poloostrova.

„Takovou politiku považujeme za projev totalitního myšlení evropských lídru jako pokus potrestat národy Krymu za volbu, za jejich lásku ke svobodě,“ dodal.

Čím Krym přitahuje cizince

Nehledě na mezinárodní tlak, Krym i přesto přitahuje cizince. Mnoho lidí k sobě táhne Jaltské mezinárodní ekonomické fórum, kde bylo letos podepsáno více než 100 dohod ve výši 215 miliard rublů.

„Investiční potenciál Krymu je ohromný, mnozí to vidí a chápou. Nutno podotknout, že velká část dohod v rámci fóra byla uzavřena zástupci ruských struktur, zatímco příspěvek zahraničních investorů do ekonomiky poloostrova je stále malý. Obecně však lze fórum považovat za zářný příklad úspěchu národní diplomacie, který nám pomáhá prorazit informační blokádu a předat světové společnosti pravdu o ruském Krymu,“ myslí si Aksjonov.

Letos například fórum navštívilo 12 podnikatelů ze Slovenska a na Slovensku byla otevřena Slovensko-krymská obchodní komora.

„V srpnu byla podepsána ustavující dohoda o založení Slovensko-krymské obchodní komory. Abychom se však vyhnuli sankcím a administrativnímu tlaku, nezveřejňujeme podrobnosti o vztazích s našimi partnery,“ vysvětlil.

Krym navštěvují i zahraniční turisté.

„Například počet lidí z Číny, kteří navštívili poloostrov v roce 2018, se zvýšil v porovnání s rokem 2017 2,5krát. Asi 10 cestovních kanceláří se zabývá příjezdem čínských turistů. Obyvatelé těchto zemí se zajímají o sovětské historické dědictví, o léčebné možnosti krymských lázní,“ uvedl premiér Krymu.

Ve skutečnosti však podle jeho informací vévodí mezi zahraničními turisty ti ukrajinští. Letos jich bylo více než milion. Jedná se o 40 % celkového přílivu zahraničních turistů. Mezi zeměmi dalekého zahraničí je lídrem Německo, které Krymu dává asi 7 procent celkového přílivu zahraničních turistů.

Mluvit s Ruskem z pozice síly je nesmyslné

„Myslím si, že v Evropě si postupně uvědomují neperspektivu sankčních tlaků na Rusko. Hovoří o tom mnoho evropských politiků. Těžko říci, kdy to všechno povede ke konkrétním krokům. Ale o tom, že dříve či později budou sankce zrušeny, nepochybuji. Z naší strany jsme otevřeni spolupráci a rovnému dialogu,“ řekl politik.

Podle jeho názoru je hlavním cílem sankcí, které nikdo neskrývá, „zastavování Ruska“.

„Znamená to, že Rusko se musí vzdát svých národních zájmů a následovat politiku Spojených států a Evropské unie. Každý, kdo věří, že je to možné, historii dobře nezná. Mluvit s naší zemí z pozice síly je nesmyslné,“ myslí si.

Krymský most: důkaz o selhání sankcí

V loňském roce byl postaven Krymský most – ten nejdelší v Rusku. Podle slov premiéra za necelý rok a půl od otevření Krymského mostu po něm projelo na jeho obou stranách více než osm milionů aut.

„Uvedení tohoto nejdůležitějšího objektu infrastruktury do provozu samozřejmě zvýšilo spolehlivost zásobování poloostrova, které nyní nezávisí na počasí, snížily se náklady na dodávky nákladů, zvýšila se atraktivita investic do našeho regionu a přispěl i k růstu přílivu turistů,“ vysvětlil premiér.

Kromě zjevného ekonomického efektu však dle jeho slov existuje i druhá strana.

„Stavba mostu je událostí srovnatelná co do rozsahu a významu s nejvýznamnějšími historickými vítězstvími a úspěchy Ruska. Splnil se sen mnoha generací. Je to další úspěšný příběh naší země. Most je symbolem naší jednoty a naší svobody. A je to také jasný důkaz úplného selhání politiky blokád a sankcí, důkaz, že není možné omezit rozmach Ruska a Krymu,“ myslí si Aksjonov.

Více:

Po novém mostu! Začal prodej jízdenek na vlaky na Krym
Na Ukrajině uvedli, jak USA chtěly zvýšit přítomnost na Krymu
Britský časopis The Economist zveřejnil mapu Ukrajiny bez Krymu
Ruský kontradmirál promluvil o srážce s americkou lodí, k níž došlo u Krymu
Štítky:
EU, USA, sankce, OBSE, referendum, Ukrajina, Sergej Aksjonov, Krym, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář