05:53 26. ledna 2020
Svět
Získat krátkou URL
5201
Sledujte nás na

Paleontologové v Egyptě objevili zkamenělinu prastaré velryby protocetuse z doby před 35 miliony let, která mohla žít ve vodě i na souši. Podrobný popis nálezu je zveřejněn v magazínu PLOS ONE.

V polovině eocénu, geologické éry, jež začala před 56 a skončila před 33,9 milionu let, došlo k přechodu od suchozemských předků velryb k dnešním druhům, jež obývají oceán. 

Jistou dobu existovaly na Zemi přechodné druhy, které ještě neztratily končetiny, jež jim umožňovaly se pohybovat po souši, dobře také plavaly. Jednu z těchto forem tvořili protocetusové, prastaré obojživelné velryby, jejichž ostatky jsou nacházeny v Africe, Asii a Americe.  

Američtí paleontologové z Michiganské univerzity objevili v roce 2007 dříve neznámý a nejmladší druh protocetusů Aegicetus gehennae. Zkamenělé kosti dvou jedinců byly nalezeny na území Vádí-al-Hitan v Libyjské poušti v Egyptě nebo v Údolí velryb, jež je objektem světového dědictví UNESCO známým díky četným objevům dobře zachovalých koster prehistorických velryb. 

Autorům se s pomocí egyptských a saúdských kolegů podařilo zrekonstruovat dvě třetiny kostí jedné kostry a na základě toho popsat morfologii a zvláštnosti způsobu života prastarého živočicha. 

Zrekonstruovaná kostra patřila, podle vědců samci o délce asi 3,7 metru a váze téměř 900 kg. Podle slov vedoucího výzkumu Philipa Gingericha tento Aegicetus dobře plaval vykonávaje vlnité pohyby prostřední částí těla a ocasem podobně tomu, jak dnes plavou krokodýli. Tvarem těla se podobal jiným velrybám této doby, například basilosaurusovi. 

Výzkumníci předpokládají, že vlnitý plavecký styl je přechodné stadium mezi způsobem plavání prastarých obojživelných velryb, které se pohybovaly pomocí tlap, a dnešními velrybami, které používají hlavně ocas.

Rekonstrukce evolučního řetězce

Aegicetus je nejpozdější objevený protocetus a vědci nyní mohou zrekonstruovat celý řetěz evoluce eocénových velryb.  

„Prastaré protocetusní velryby, jež obývaly Zemi před 47-41 miliony let, byli plavci používající tlapy. Později začaly velryby používat ocas,” cituje zpráva pro tisk slova profesora Gingericha. „Nedávno objevená zkamenělá velryba Aegicetus byla prostředním článkem řetězu jak podle doby života, tak i tvaru, protože měla kromě tlap také velkou a silnou páteř končící ocasem. 

Aegicetus má v porovnání se staršími velrybami delší tělo a ocas a také značně redukované zadní končetiny, které nemají pevné spojení s páteří. To vše svědčí o tom, že trávila víc času ve vodě než na souši.

Více:

Nestvůry Antarktidy. Vědci objevili nejpodivnější dinosaury
Měli hadi nohy? Nový výzkum vědců může někoho vyděsit
Jaké následky má velká přírodní katastrofa? Vědci zjistili, jak rychle se život vrátí do normálu
Už to není divoké zvíře. Kdo a proč ochočil člověka
Štítky:
Paleontologové, vědci
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář