20:23 26. listopadu 2020
Svět
Získat krátkou URL
141022
Sledujte nás na

Soudní reforma by mohla vyvolat vystoupení Polska z Evropské unie. Praví se to v prohlášení Nejvyššího soudu. V zemi již několik let probíhá spor o reformu soudnictví.

Mnoho pozorovatelů v zemi i mimo ni věří, že se vládnoucí strana Práva a spravedlnost (PiS) snaží podrobit si soudnictví a omezit jeho nezávislost. Minulý týden poslanci PiS představili parlamentu další úpravy legislativy o soudech a Nejvyšším soudu, aby „učili soudce, kteří překračují své pravomoci, disciplíně“. To způsobilo silnou nespokojenost jak opozice, tak i významné části soudní komunity.

„Rozpor mezi právem EU a legislativou Polska, kterou autoři návrhu zákona iniciují, pravděpodobně povede ke skutečnosti, že struktury EU zahájí postup pro zjišťování porušení závazků vyplývajících ze smluv v rámci EU, a nakonec – k nevyhnutelnosti opustit Evropskou unii,“ praví se ve zprávě.

Nejvyšší soud věří, že všechny navrhované změny „si zaslouží negativní hodnocení“ a „představují skutečné ohrožení pro nezávislost soudního systému Polska“.

Prohlášení uvádí, že navrhované změny nakonec povedou k vyloučení těch soudců z profese, „jejichž názory neodpovídají názorům vládnoucí většiny“.

Rovněž děkani právnických fakult polských univerzit vyjádřili obavy ohledně změn právních předpisů o soudech a v úterý rozeslali prohlášení.

„Jako právníci a děkani fakult, kteří školí budoucí právníky, vyjadřujeme hluboké znepokojení nad neústavními rozhodnutími předloženými v návrhu zákona ze dne 12. prosince 2019,“ uvádí se v prohlášení.

„Věříme, že naší povinností je představit veřejnosti náš společný postoj a signalizovat těm, kteří vládnou ve státě, že přijetí navrhovaných rozhodnutí podkopává základní principy orgánu, na jehož základě funguje Polská republika, a které vyplývají jak z Ústavy, tak z práva Evropské unie,“ je uvedeno v dokumentu, který podepsalo asi 15 děkanů právnických fakult největších polských univerzit.

Reforma a disciplinární opatření

Polské orgány dříve provedly reformu soudnictví, kvůli které zemi hrozí disciplinární opatření Evropské unie. Zákon o Nejvyšším soudu, který vstoupil v platnost v červenci 2017, udělil výkonným orgánům právo prodloužit mandát soudců po dosažení věku odchodu do důchodu, který byl snížen na 65 let. Evropská komise se domnívá, že udělení těchto pravomocí porušuje ustanovení Smlouvy o EU. EK se obrátila na soud EU a požádala o dočasné pozastavení polské reformy.

Poté, co soud EU zjistí porušení, musí stát splnit ustanovení co nejdříve.

V těch případech, kdy se Evropská komise domnívá, že země toto ustanovení nesplnila, může podat novou žalobu s požadavkem o zavedení peněžních sankcí.

Evropská komise se domnívá, že Polsko při provádění soudní reformy nesplnilo své povinnosti, co se týče poskytnutí účinných prostředků právní ochrany u nezávislého a nestranného soudu. V EU se domnívají, že nový disciplinární režim pro soudce v Polsku podkopává nezávislost polských soudců tím, že jim neposkytuje nezbytné záruky ochrany před politickou kontrolou, jak požaduje soud EU.

Více:

Zeman zabodoval: Proti referendu o vystoupení z EU nic nemám, ale parlamentem neprojde
„Co je Rakušanům do našich věcí?“ Fiala prozradil další důvod pro vystoupení z EU. Proti tomu jsou migrační kvóty sranda
Náklady na uhlíkovou neutralitu jsou dalším důvodem pro vystoupení z EU, úplně položí naši ekonomiku, varuje Radim Fiala
Štítky:
soudce, reforma, EU, Polsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář