09:48 21. září 2020
Svět
Získat krátkou URL
4302
Sledujte nás na

Francouzská průzkumná agentura IFop pro Sputnik provedla další průzkum, jehož účelem bylo zjistit názor obyvatelů Francie, Velké Británie, Německa a Itálie na situaci s protiruskými sankcemi.

Výsledky dotazování ukázaly, že naprosto drtivá většina dotázaných by si přála, aby se dosavadní stav věci změnil.

Průzkumná agentura se ptala celkem 4 012 Francouzů, Italů, Britů a Němců, zda by chtěli, aby se vztahy mezi EU a Ruskem zlepšily.

Z výsledků vyplývá, že většina Němců (84 %), Italů (78 %), Francouzů (75 %) a Britů (68 %) není spokojena se současnou situací, spojenou s uvalením sankcí na Rusko, následkem čehož obě země ztrácejí na politických a ekonomických úspěších.

Výsledky průzkumu
SPUTNIK
Výsledky průzkumu

Opačná odpověď byla zaznamenána u méně než patnácti procent dotázaných s výjimkou Velké Británie, kde se ve prospěch Ruska nevyslovilo 16 procent respondentů. V této zemi bylo i nejvíce těch, kteří váhali s odpovědí, rovněž 16 procent. Nejméně takových bylo zaznamenáno o v Německu – pouze šest procent.

Kromě toho průzkum ukázal, že ve všech čtyřech zemích preferují muži častěji než ženy „tání“ ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií.

Proti zlepšování vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií ve čtyřech zemích se častěji vyjadřují představitelé mladší generace se středoškolským vzděláním.

Průzkum pro Sputnik News provedla nejstarší francouzská průzkumná agentura IFop v době od 2. do 15. října 2019 v USA.

Stojí za zmínku, že patřičný výběrový soubor v rámci dotyčného průzkumu představuje obyvatelstvo podle pohlaví, věku, geografie.

Pod znamením restrikcí vůči Rusku

Dějiny novodobých restrikcí proti Rusku začaly v roce 2014. Tehdy řada států Západního světa  uvalila embargo na ruské zboží, firmy a jednotlivce.

Došlo k tomu poté co, se v únoru 2014 Rusko zapojilo do ukrajinské krize, v rámci které po krymském referendu byl Rusku vrácen zpátky poloostrov Krym.

Restrikce byly schválené kolektivně EU a některými dalšími státy v Evropě, USA, Kanadou, Austrálií a Japonskem.    

Během posledních šesti let opatření svou platnost celkem nepozbyly. I nedávné události svědčí o tom, že Západ usiluje o pokračování sankční politiky.

Nejnovější krok byl učiněn minulý týden. Dne 20. prosince americký prezident Donald Trump schválil obranný rozpočet na rok 2020, do něhož byly zařazeny i prostředky na „boj proti Rusku“, sankce proti plynovodu Nord stream 2 a vojenská pomoc Ukrajině.

Dotyčný rozpočet obsahuje také paragraf o zavedení sankcí vůči lodím, které se účastní pokládky plynovodů Nord stream 2 a Turecký proud v hloubce přes 30 metrů. Omezení se budou týkat ale také lodí, které se zúčastní „projektů, jež budou souviset jakýmkoli z nich“.

Sankce budou uvaleny rovněž na „osoby ze zahraničí“, které prodávaly nebo pronajímaly lodě pro podobné projekty.

Více:

Doba dominance Západu končí, je třeba přehodnotit vztahy s Ruskem, prohlásil Macron
Prohrává Západ Afriku? O rusko-africkém summitu v Soči. Názor
Spencerová: Opravdu chce Západ další sbližování Turecka s Ruskem?
Štítky:
vztahy, Rusko, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář