K prvnímu použití Stingerů v Afghánistánu došlo 25. září 1986. Podle vzpomínek velitele afghánského oddělení pákistánského centra rozvědky Mohammada Yusufa se na vyvýšeninách u džalálábádského letiště usídlily tři skupiny mudžahidů s MANPADS. Když se dočkali přistání sovětských vrtulníků, vypálili několik raket - tři stroje byly zničeny.
Skutečnost, že bojovníci mají k dispozici americký protiletadlový komplex, který překonával své protějšky dosahem a přesností zacílení raket, znepokojilo velení sovětského kontingentu a začal lov na Stingery. Hlavní roli hrály jednotky zvláštního určení GRU, které organizovaly léčky na karavany se zbraněmi.
„Po cestě do Kandaháru, nedaleko Kalatu, v oblasti vesnice Džilavur je solidní ,zelený porost‘. Téměř kolmo k silnici, směrem na jihovýchod, se nacházela Meltanajská rokle. Pro nás i pro obyvatele Kandaháru bylo daleko tam letět. Díky tomu se dušmani cítili v této oblasti jako ryba ve vodě. Sergejev dostal další dobrodružný nápad - pracovat tam,“ vzpomíná Hrdina Ruska, plukovník Vladimir Kovtun.
Skupina „dobrodruhů“ vyletěla dvěma vrtulníky Mi-8 a kryla je dvojice útočných Mi-24. Pilotům velel kapitán Andrej Sobol. Aby na sebe neupozorňovaly, vrtulníky letěly extrémně nízko – ve výšce 15-30 metrů. Když Mi-8 zaletěly do rokle, najednou objevily na cestě tři motocyklisty.
„Když uviděli naše vrtulníky, okamžitě po nás začali střílet a také vypálili dvě střely z MANPADS. My jsme však zpočátku považovali tyto střely za výstřely z granátometů RPG,“ vzpomíná Kovtun.
Mi-8 a Mi-24 okamžitě zahájily palbu a pak z vedoucího vrtulníku vyskočili výsadkáři – pět členů speciální jednotky.
„Rádiem dávám povel vedenému Mi-8, aby zůstal ve vzduchu. Dynamika bitvy je vysoká, ale dušmanů není tak mnoho. Rozhodl jsem se, že než vedený vrtulník přistane, uběhne nějaký čas a všechno už skončí. Ve vzduchu byla jeho střelba pro nás důležitější,“ vyprávěl Jevgenij Sergejev.
Na zemi speciální jednotka a vrtulníky zlikvidovaly 16 mudžahidů. Mezi trofejemi byly Stingery. Do rukou speciální jednotky se také dostala aktovka s veškerou dokumentací a instrukcemi k přenosnému protiletadlovému raketovému komplexu.
Ale v knize Past na medvěda je ztráta MANPADS popsána Mohammadem Yusufem, bývalým šéfem afghánského oddělení Pákistánského zpravodajského centra, takto:
„Cvičili jsme tým, který měl provést operaci poblíž Kandaháru pod vedením mully Malanga („Řezníka“). Na zpáteční cestě na základnu, když měl s sebou tři Stingery, ho napadlo porušit všechna bezpečnostní pravidla. Malang předal dvě odpalovací zařízení a čtyři rakety vedoucí skupině svého týmu, zatímco sám se zbývajícími Stingery šel se základní skupinou vzadu. Vedoucí skupina se zastavila na odpočinek a byla zastižena ve spánku speciální jednotkou. Vrtulník přistál mimo dosah střelby, vysadil skupinu členů speciální jednotky, která část vedoucí skupiny zlikvidovala a část zajala, s výjimkou jednoho člověka, který utekl. Rusové jistě byli štědře odměněni, když se vrátili s tak cennou kořistí.“
Bohužel, zasloužené odměny našly své hrdiny mnohem později. Teprve v roce 2012 byl podplukovník Jevgenij Sergejev posmrtně oceněn vysokým titulem Hrdina Ruské federace a 15. února 2019 byla Zlatá hvězda Hrdiny Ruské federace udělena Vladimiru Kovtunovi.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)