16:20 27. října 2020
Svět
Získat krátkou URL
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (134)
8630
Sledujte nás na

Bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta poskytl komentář portálu Prvnízprávy.cz. V něm se zaměřil na dění kolem vraždy íránského generála Kásima Sulejmáního, která podle něj nejspíše ukázala, že mezinárodní právo již bylo definitivně nahrazeno právem silnějšího.

Bývalý diplomat své tvrzení vysvětluje třemi fakty. Svědčí o tom například skutečnost, že Sulejmání byl usmrcen krátce poté, kdy přistál na mezinárodním letišti v Bagdádu jako člen oficiální mezistátní delegace.

„2. K atentátu došlo na území Iráku ozbrojenými silami USA bez souhlasu irácké vlády a 3. na civilní mezinárodní letiště v době míru a za normálního provozu až do 3. 1. 2020 útočili jenom teroristé,“ píše Bašta.

Na portálu Bašta dále uvádí, že po daném raketovém útoku se pro bezpečnostní složky všech států (a tím spíše pro veřejnost) stane prakticky nemožné odlišit teroristický útok od eventuální protiteroristické operace. Dle jeho mínění také silně vzrostlo riziko nezamýšleného mezistátního konfliktu na straně jedné a obava zasáhnout proti skutečným teroristům na straně druhé.

Následně se expert na zahraniční politiku zamyslel nad tím, co vlastně Trumpa vedlo k takovému řešení.

„Důvody, které vedly prezidenta Spojených států k tak riskantnímu rozhodnutí právě na počátku roku, v němž bude usilovat o druhý mandát, neznáme. Dá se předpokládat, že nešlo o snahu zahájit válku proti Íránu, vzhledem k tomu, že až doposud dodržel své předvolební sliby války ukončovat, nikoliv začínat,“ uvedl.

Přiznává však, že zde vidí dva faktory, které by celkem logicky mohly amerického prezidenta vést k podobnému rozhodnutí. „Tím prvním je hluboké trauma z obsazení velvyslanectví USA v Teheránu v závěru roku 1979 a zajetí diplomatického personálu. Neúspěch operace, která je měla osvobodit, prohrál J. Cartrovi v roce 1980 volby do druhého prezidentského období. Rukojmí Íránci propustili až po 444 dnech, po vítězství Ronalda Reagana,“ vysvětluje.

Bašta ale také píše, že se rázná americká odpověď po útoku na ambasádu USA v Bagdádu v závěru loňského roku dala očekávat. Objasňuje to tím, že se zabíjení nepřátel v době strmého propadu preferencí či v předvečer prezidentských voleb se ve Spojených státech stává tradicí. „V březnu 2011 rozhodl Trumpův předchůdce Barack Obama o osudu Usámy ben Ládena (zabit 2. 5.) a Muamara Kaddáfího (+ 20. 10.). Kalkulace vyšla, volby v následujícím roce 2012 bez problémů vyhrál,“ připomíná.

„Zavraždění generálmajora Kásima Sulejmáního s největší pravděpodobností nepovede k bezprostřední odvetě Íránu vůči USA. To opravdu nepatří k tradici Peršanů. Saddámu Husejnovi, který proti nim vedl místo Spojených států odvetnou válku od roku 1980 celých osm roků, se pomstili až po dlouhých 15 letech, když se jim podařilo zpravodajskou operací proti němu poštvat právě Američany (2003). Inu, dva a půl tisíce let zkušeností s válkou a politikou se občas projeví…,“ nastínil svůj pohled na věc.

V závěru však varuje, že jsou kvůli tomu, co se stalo, nejvíce ohroženi spojenci USA v regionu, Izrael a Saúdská Arábie. Dodává však, že i EU má mnoho důvodů se obávat asymetrické perské pomsty. „Na Spojené státy nepochybně dojde později, až se z Íránu stane jaderná mocnost, čímž si zajistí imunitu proti možné odvetě nukleárními zbraněmi,“ podotýká.

„Proto se obávám, že v nastávajícím desetiletí snaha Donalda Trumpa vyhrát letos v listopadu podruhé prezidentské volby, vyjde příliš draho celý svět,“ završil svůj komentář Bašta.

Smrt íránského generála Sulejmáního v Bagdádu

V pátek v noci na 3. ledna provedly USA na pokyn prezidenta Trumpa raketový útok v oblasti bagdádského letiště v Iráku, v jehož důsledku zahynul velitel jednotek Kuds, generál Kásim Sulejmání, a dalších jedenáct lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.

Podle amerického prezidenta Sulejmání připravoval útoky na americké diplomaty a členy armády. Trump dodal, že je po zabití íránského generála Kásima Sulejmáního připraven na další akce proti Íránu.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a prezident Hassan Rúhání uvedli, že se Írán pomstí Spojeným státům. Také ministr obrany Amir Hatami slíbil „drtivou reakci“ na smrt vojenského velitele.

Vraždu Sulejmáního odsoudili v Bagdádu, Damašku i v Ankaře. Ruské ministerstvo zahraničí označilo akce Washingtonu za „dobrodružný krok“, který povede k eskalaci napětí v celém regionu.

Téma:
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (134)

Více:

Greta a americký zkapalněný plyn. Diplomat Bašta rozluštil, co stojí za radikálními ekologickými hnutími
Hororový scénář. Jde o závěrečnou fázi likvidace civilizace. Diplomat Bašta přišel s vážným varováním
„Největší problémy bude mít EU.” Diplomat Bašta vyjmenoval hlavní hrozby příštího desetiletí pro evropský kontinent
Štítky:
reakce, komentář, USA, Donald Trump, Irák, Irán, Kásim Sulejmání, vražda, Jaroslav Bašta
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář