17:03 26. ledna 2020
Svět
Získat krátkou URL
0 121
Sledujte nás na

V naší Galaxii nedaleko Slunce protíná rovinu Mléčné dráhy obrovský vlnitý proud plynu, který spojuje velké množství oblastí vzniku hvězd a mladých jasných hvězd.

Astronomové z Harvardské univerzity objevili obrovský nepřetržitý proud plynu v podobě ohnuté vlny, který spojuje velké množství oblastí aktivního vzniku hvězd v Mléčné dráze. Podle jejich slov jde o největší podobnou strukturu v celé Galaxii, která se táhne na triliony kilometrů nad a pod rovinu jejího disku. Napsali o ní João Alves a jeho spoluautoři v článku, který bude uveřejněn v časopise Nature.

Už od konce XIX. století bylo známo o existenci obrovské prstencové struktury v okolí Slunce – Gouldova pásu. Zahrnuje množství mladých, velkých a jasných hvězd, a také oblastí aktivního vzniku hvězd, které vytvářejí disk o průměru až 3000 světelných let nakloněný o 16 až 20° k rovině Galaxie. Obraz, který získali autoři nové studie, však vypadá docela jinak.

Vědci využili astrometrických dat získaných evropským kosmickým přístrojem Gaia, který vykonal bezprecedentně přesné měření poloh a pohybů hvězd Mléčné dráhy. Na jejich základě vytvořili astronomové 3D mapu rozdělení mezihvězdné hmoty Galaxie a objevili dlouhou a tenkou (9000 x 400 světelných let) vlnitou strukturu, která se táhne o 500 světelných let nad a pod rovinu Galaxie.

Z vděčnosti svým spoluautorům z Radcliffova Ústavu slibných výzkumů dostala název Radcliffovy vlny. Spojuje navzájem velké množství oblastí vzniku hvězd včetně některých z těch, které se obyčejně zařazují do Gouldova pásu. Podle slov vědců jde o největší plynovou strukturu v Mléčné dráze.

„Místo toho jsme objevili nejrozsáhlejší nepřetržitou plynovou strukturu v Galaxii, která má tvar nikoli prstence, ale obrovského vlnitého filamentu,“ říká João Alves. „Od Slunce k jejímu nejbližšímu bodu je pouhých 500 světelných let. Po celou tuto dobu jsme ji měli před očima, nemohli jsme ji prostě rozeznat.“

Příčiny vzniku podobné vlny nejsou zatím známy – možná, že ji „zvedla“ pravěká srážka Mléčné dráhy s plynovým oblakem nebo s trpasličí galaxií. 

Exploze v centru Mléčné dráhy

Loni v říjnu astronomové z Austrálie a USA objevili důkazy, že před pouhými několika miliony let došlo v centru Mléčné dráhy k Seyfertově explozi o síle 10 v 56-57 stupni ergů.

Výsledky práce vědců mají být zveřejněny v časopisu The Astrophysical Journal, lze rovněž přečíst přetištěný článek.  

Jednou ze stop exploze jsou Fermiho gama rentgenové bubliny: dvě velké struktury pod a nad centrem galaxie. Má se za to, že je zrodila obří černá díra Střelec А* v době své aktivnosti.

Erupce vznikající při pohlcování látky a také výrony (jety), jež dosahují téměř světelné rychlosti, se dotkly Magellanova proudu, oblaků molekulárního vodíku, jež se táhnou od Magellanových oblaků k jižnímu pólu galaxie. V současné době se dá pozorovat remanentní záření proudu (záření H-alfa), jež mohlo vzniknout kvůli jetu.  

V novém průzkumu předložili vědci ještě jeden důkaz toho, že Mléčná dráha byla před 3,5 milionu let Seyfertovou galaxií. Jde o vysoký stupeň ionizace některých oblaků z Magellanova proudu.

Minimální množství energie potřebné k ionizaci se odhaduje na 50 elektronvoltů. S ohledem na to, že se proud nachází ve vzdálenosti 200 tisíc světelných let od centra Mléčné dráhy, měl to být obzvlášť silný výbuch. Trval podle vědců asi 300 tisíc let.  

Seyfertova galaxie je galaxie spirálovitá nebo nepravidelného tvaru, která má aktivní jádro a chrlí plyn pohybující se obrovskou rychlostí.

Více:

Čeští astronomové objevili hvězdu, která se chová neobvykle
Astronomové rozluštili záhadu černých děr
Astronomové plánují natočit střed vesmíru
Štítky:
hvězda, Mléčná dráha, astronomové
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář