Britský velvyslanec v Íránu popřel obvinění, že řídil protesty

Velvyslanec Velké Británie v Íránu Robert Macair, který byl dříve zadržen v Teheránu za účast v protestní akci, popřel obvinění z řízení demonstrantů. Svoji verzi příběhu pak zveřejnil na Twitteru.

Macair tvrdí, že se žádných demonstrací nezúčastnil, ale přišel na pietní akci věnovanou památce obětí pádu boeingu z 8. ledna. Přání projevit jim úctu označil za normální a poznamenal, že některými oběťmi této katastrofy byli britští občané. Velvyslanec rovněž prohlásil, že místo akce opustil „pět minut poté“, co někteří účastníci začali skandovat hesla. Po půlhodině byl ale zadržen.

„Zatčení diplomata je samozřejmě ve všech zemích protizákonné,“ zdůraznil Macair.

Macair byl údajně na několik hodin zadržen proto, že se snažil řídit akce protestujících před budovou Technologické univerzity Amíra Kabíra. Protivládní akce vypukla poté, co se íránská vláda přiznala k náhodnému sestřelení letadla Mezinárodních aerolinek Ukrajiny. Během akce zazněla hesla s požadavkem sesadit nejvyššího íránského lídra ajatolláha Alího Chameneího.

Havárie Boeingu 737-800 v Teheránu

Ve středu 8. ledna 2020, brzy po vzletu z Mezinárodního letiště Imáma Chomejního, havarovalo letadlo společnosti Ukraine International Airlines. Letadlo bylo omylem sestřeleno iránskou protivzdušnou obranou. V důsledku katastrofy Boeingu 737-800 zahynulo 176 lidí: 167 cestujících z Íránu, Ukrajiny, Kanady, Německa, Švédska a Afghánistánu, a také devět členů posádky.

V iránském generálním štábu prohlásili, že k sestřelení došlo „za podmínek zvýšené bojové pohotovosti“ spojené s možnou reakcí USA na raketové útoky na americké základny v Iráku. Velitel vojensko-kosmických sil Islámského revolučního gardového sboru (IRGC) Amir Ali Hajizadeh uvedl, že systém protivzdušné obrany viděl ukrajinské letadlo jako řízenou střelu.

V ten samý den, jen o několik hodin dříve, podnikly íránské ozbrojené síly raketový útok na americké základny v Iráku. Byla to reakce na letecký útok na mezinárodní letiště v Bagdádu ze dne 3. ledna, při němž byl zabit velitel speciálních jednotek Kuds Íránských revolučních gard generál Kásim Sulejmání.