21:32 12. srpna 2020
Svět
Získat krátkou URL
6039
Sledujte nás na

Vyšlo najevo, že americký prezident Donald Trump schválil operaci proti íránskému generálovi a proslulému veliteli íránských elitních jednotek Kuds Kásimovi Sulejmánímu už před sedmi měsíci. Stalo se tak pod jednou podmínkou.

Tou podmínkou bylo, že pokud íránskou chybou zemře americký občan, dojde k atentátu. Takové informace se v pondělí 13. listopadu objevily na americké televizní stanici NBC, která se odvolávala na vyšší státní úředníky administrativy.

Dříve se uvádělo, že se Trump rozhodl zaútočit na Sulejmáního poté, co na konci prosince zemřel při útoku na americkou vojenskou základnu v Iráku americký žoldák.

Podle televizní stanice poté, co íránská armáda v červnu roku 2019 sestřelila americký dron v Hormuzském průlivu, vyzvali bývalý bezpečnostní poradce John Bolton a ministr zahraničí USA Mike Pompeo prezidenta Trumpa, aby na tento čin reagoval povolením operace proti Sulejmánímu. Americký lídr tehdy řekl, že by tento krok učinil pouze tehdy, pokud by kvůli Íránu zemřel americký občan. Teherán zároveň tvrdil, že byl daný dron sestřelen proto, že porušil íránský vzdušný prostor.

Prezidentský dekret z června byl údajně doprovázen podmínkou, že Trump schválí jakoukoliv konkrétní operaci proti Sulejmánímu. Podle zdroje televize tento dekret vysvětluje, proč armáda Trumpovi nabídla atentát na generála jako reakci na útok v Iráku, který vedl k smrti amerického žoldáka a ke zranění dalších čtyř amerických vojáků.

Podle NBC by to mohlo zpochybnit vysvětlení, které následně předložila Trumpova administrativa, aby ospravedlnila tuto likvidační operaci. Jde zejména o tvrzení, že Sulejmání plánoval útoky proti Američanům.

Vražda generála Sulejmáního

Dne 3. ledna Spojené státy zabily v Bagdádu íránského velitele speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku.

Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.

V odvetné reakci duchovní vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí varoval před „krutou odplatou“ a již v noci 3. ledna íránské ozbrojené síly podnikly raketový útok na americké základny v Iráku.

Smrt generála Kásima Sulejmáního prohloubila krizi mezi Spojenými státy a Íránem. Írán v reakci vystřelil rakety na základny v Iráku, kde se nachází americká armáda. USA jako odvetu zvolily uvalení sankcí na 17 íránských těžebních a hutnických společností, jakož i na zahraniční lodě, které jsou zapojeny do nákupu produktů. Sankce byly uvaleny také na osm vyšších íránských úředníků.

Více:

USA zaútočily, ale čelit následkům bude EU? Situace na Blízkém východě podle Štefunka hrozí prohloubením migrační krize
„Přál bych si, abych byl mrtvý.“ Velitel Revolučních gard přijímá plnou odpovědnost za sestřelení ukrajinského letadla
Média: Vojáci na americké základně v Iráku byli předem informováni o íránském útoku
Íránský velvyslanec: Ve světě již existují mechanismy, jak zabránit další velké válce
„Bylo to hrozné.“ Dánský seržant promluvil o raketovém útoku na základnu USA
Štítky:
Irák, Írán, USA, Donald Trump, Kásim Sulejmání
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář