09:17 23. ledna 2020
Svět
Získat krátkou URL
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (121)
1713111
Sledujte nás na

Bývalý vedoucí sekce obrany ve Stále delegaci Slovenska při NATO a ve Stálém zastoupení Slovenska při Evropské unii Jaroslav Naď přišel s nečekaným názorem. Podle něho totiž všichni zástupci členských států NATO museli být informováni o připravovaném atentátu na generála Sulejmáního. Naď názor vyjádřil v nedělní relaci RTVS.

„Jsem přesvědčený o tom, na základě mých zkušeností z práce v NATO, že NATO o tom bylo informováno a věděli, že se něco chystá. Dokonce to bylo koordinované, dovolím si říct,“ uvedl v nedělní relaci RTVS Za 5 minut dvanáct stínový ministr obrany za hnutí OĽaNO Jaroslav Naď, který v minulosti působil jako vedoucí sekce obrany ve Stálé delegaci Slovenska při NATO.

Uvedl dále, že na základě jeho pracovních závazků v NATO velmi dobře ví, jak to tam funguje. „O jakékoliv informaci, která přijde do NATO, jsou informovány všechny členské státy,“ říká Naď.

Závažné důsledky

Pokud jsou však jeho tvrzení pravdivá, vyplývá z nich celá řada závažných důsledků. O některých z nich se v přenosu zmínil poslanec Národní rady Jaroslav Paška, místopředseda SNS, který upozornil na skutečnost, že smluvní strany NATO jsou zavázány řešit spory mírovou cestou a bez použití síly.

„Tohle všechno Spojené státy tímto krokem porušily i ve vztahu k nám, samozřejmě ve vztahu k Iráku i ve vztahu k mezinárodnímu společenství. Takže když mluvíme o tom, že byli informováni v centrále NATO, jestliže byli informováni, měli pozastavit tuto akci z operačního střediska. A neměli to nechat běžet dále,“ uvedl slovenský politik.

Podle Ivana Lehotského z Hlavních zpráv z toho však vyplývají další věci. Až jednoho dne budou souzeni pachatelé tohoto zločinu vůči mezinárodnímu právu, potom budou spolupachateli všichni, kteří o tom věděli a nic neudělali, aby zločinu zabránili.

Kdo o tom věděl?

Podle něj je tu ještě jedna věc. Protože občané se oprávněně mohou ptát, jestli zástupci státu dostali informace, že USA na území Iráku chystají útok na vysokého představitele Íránu, a jestli udělali potřebné kroky pro bezpečnost slovenských instruktorů, kteří tam působí. Podle novináře byli povinní okamžitě konat, pokud měli informace o akci, která sama o sobě – nezávisle na tom, že šlo o sprostý teroristický atentát ve stylu Islámského státu – jednoznačně zvýšila nebezpečí vypuknutí vojenského konfliktu v regionu.

Otázka také spočívá v tom, kdo všechno o akci dopředu věděl. Naď uvádí, že musel být informován slovenský velvyslanec při NATO Radovan Javorčík, ale je otázkou, jestli ten tyto informace „poslal“ dále k nejvyšším zástupcům státu: prezidentce a nejvyšší velitelce Ozbrojených sil SR Zuzaně Čaputové, předsedovi vlády Petrovi Pellegrinimu, předsedovi Národní rady Andreji Dankovi, ministrovi zahraničních věcí Miroslavovi Lajčákovi, či ministru obrany Petru Gajdošovi.

„Ujišťuji vás, že premiér Pellegrini o tom nevěděl. Jestli o tom věděl Javorčík v Bruselu a neinformoval Slovensko, tak se velmi zmýlil, že nesplnil svou povinnost, že je nutné o tom okamžitě informovat, protože v době, kdy proběhla tato akce, už mohla sedět Bezpečnostní rada a mohla řešit, jak se naši vojáci budou po tomto útoku chovat. Takže, pokud probíhá nějaká koordinace v rámci NATO a nebyla předána vládě a našim bezpečnostním složkám, tak je to selhání,“ uvedl k celé situaci Naď.

Vražda generála Sulejmáního

Dne 3. ledna Spojené státy zabily v Bagdádu íránského velitele speciálních sil Quds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku.

Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.

V odvetné reakci duchovní vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí varoval před „krutou odplatou“ a již v noci 3. ledna íránské ozbrojené síly podnikly raketový útok na americké základny v Iráku.

Smrt generála Kásima Sulejmáního prohloubila krizi mezi Spojenými státy a Íránem. Írán v reakci vystřelil rakety na základny v Iráku, kde se nachází americká armáda. USA jako odvetu zvolily uvalení sankcí na 17 íránských těžebních a hutnických společností, jakož i na zahraniční lodě, které jsou zapojeny do nákupu produktů. Sankce byly uvaleny také na osm vyšších íránských úředníků.

Téma:
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (121)

Více:

V Islámském státu jásají a doufají v obnovu sil. Zabití Sulejmáního je boží akt, říkají teroristé
Írán vyhlásil den úmrtí Sulejmáního Světovým dnem odporu
Zeman: Vražda Sulejmáního byla zpackaná akce, vedla k sestřelení civilního letadla
Trump rozhodl o likvidaci Sulejmáního už před sedmi měsíci
Štítky:
Jaroslav Paška, USA, Kásim Sulejmání, NATO, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář