„Ano, vnitřní záležitosti hrají nesporně důležitou roli v podobných situacích. Zejména pokud jde o USA a o takového prezidenta, jako je Trump. To se dá těžko oddělit od vnitřní situace v zemi, zejména poté, co bylo později, po soustředěné propagandě a veřejných projevech s obviněními nejen vůči Íránu, ale i vůči demokratům a Baracku Obamovi. To je zřejmě směs vnitřní a zahraniční politiky,“ řekl.
Podle jeho slov se o vraždě Sulejmáního v USA neustále diskutovalo, za Obamovy vlády však byla tato varianta zamítnuta, stejně jako i několikrát za Trumpa. A to mj. kvůli možným následkům.
„A když byla Trumpovi poskytnuta možnost zareagovat na útoky na americké velvyslanectví v Bagdádu, nebyla tato varianta vyloučena. Vojáci si však nemysleli, že si Trump zvolí tak radikální variantu. Zvolil si ji však jednak kvůli představě, že bude díky tomu vypadat jako silný lídr a jednak z neochoty prozkoumat možné následky. Takže v tom nevidím žádné racionální chování,“ dodal Fino.
Situace na Blízkém východě se prudce vyostřila v posledních týdnech. Po protestní akci u velvyslanectví USA v Iráku, z níž obvinily USA Teherán, zavraždili američtí vojáci íránského generála Kásima Sulejmáního, který se nacházel v Iráku. Írán na to zareagoval útoky na základny v Iráku, kde se nacházeli američtí vojáci, nikdo z nich nebyl při útocích zraněn. Po vraždě Sulejmáního vyzval irácký parlament ke stažení cizích vojsk ze země.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)