Kyslík je třetím nejhojnějším prvkem ve vesmíru po vodíku a heliu a hlavním prvkem zemské kůry. Jedná se o chemický základ života na Zemi, je nezbytný pro dýchání a je součástí molekul, z nichž jsou vytvořeny všechny organismy.
V ranném vesmíru nebyl kyslík – vznikal v důsledku jaderných reakcí probíhajících hluboko v útrobách hmotných hvězd. Studium historie vzniku kyslíku a dalších prvků raného vesmíru vyžaduje pozorování nejstarších, nebo, jak říkají astronomové, „primitivních“ hvězd na vzdáleném okraji naší Galaxie, v takzvaném galaktickém halu.
Studium atmosféry
K objevu dopomohl spektometr vysokého rozlišení HIRES na observatoři Keck na Havaji. Petihodinové pozorování umožnilo vědcům změřit obsah 16 prvků v atmosféře hvězdy.
„Hvězdy jako J0815 + 4729 se nazývají halo hvězdy,“ cituje tisková zpráva slova jednoho z autorů studie, astrofyzika Kalifornské univerzity, Adama Burgassera.
„Primitivní složení hvězdy naznačuje, že se vytvořila během prvních sto milionů let po velkém třesku, pravděpodobně z materiálu první supernovy Mléčné dráhy,“ dodává Jonay González Hernández, hlavní autor studie z Kanárského ústavu astrofyziky.
Výsledky studie
Data HIRES ukázala velmi neobvyklé chemické složení hvězdné atmosféry. Má hodně uhlíku, dusíku a kyslíku – respektive 10, 8 a 3 procenta z těchto prvků na Slunci. Zbývajících prvků, včetně železa a vápníku, je však velmi málo – asi miliontina solárních hodnot.
Astronomové zatím znají jen několik starověkých hvězd jako J0815 + 4729. Všechny jsou umístěny v halu Mléčné dráhy, ale žádná z nich nemá stejné obrovské zásoby uhlíku, dusíku a kyslíku ve srovnání s obsahem železa.
Výsledky studie naznačují, že kyslík a další důležité prvky se ve vesmíru vytvářejí v důsledku explozí supernov první generace hvězd.
„Před třiceti lety jsme začali studovat přítomnost kyslíku v nejstarších hvězdách v naší galaxii. Předběžné výsledky již naznačovaly, že tento prvek byl produkován ve velkém množství v prvních generacích supernov. Nemohli jsme si však ani představit, že najdeme tak působivý příklad obohacení kyslíkem, jako u této hvězdy,“ říká Rafael Rebolo, ředitel Astrofyzického institutu Kanárských ostrovů.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)