Bolívie pozastavuje diplomatické vztahy s Kubou

Bolivijské ministerstvo zahraničí zveřejnilo prohlášení, ve kterém informuje národní a mezinárodní veřejnost o tom, že se rozhodlo „pozastavit diplomatické vztahy s Kubou“.

Toto odhodlání je způsobeno nedávnými nepřijatelnými poznámkami ministra zahraničí Bruna Rodrígueze Parrilly a neustálými nepřátelskými poznámkami Kuby k bolivijské ústavní vládě a jejímu demokratickému procesu.

El Ministerio de Relaciones Exteriores anuncia la suspensión de relaciones diplomáticas del Estado Plurinacional de #Bolivia con la República de #Cuba https://t.co/HUdTjoRM7v pic.twitter.com/3jeb5eRKAV

— Cancillería Bolivia (@MRE_Bolivia) January 24, 2020

​Podle ministerstva kubánská vláda „systematicky ovlivňovala bilaterální vztahy založené na vzájemném respektu, zásadách nezasahování do vnitřních záležitostí, sebeurčení národů a suverénní rovnosti států, a to i přes ochotu bolivijské vlády udržovat srdečné vztahy“.

Dříve kubánský ministr zahraničí Rodríguez Parilla vyčítal prozatímní prezidentce Bolívie Jeanine Áñezové vyslání kubánských lékařů, kteří pracovali v Bolívii v rámci programu dvoustranné spolupráce.

Kuba zahájila lékařskou spolupráci s Bolívií v roce 2005 prostřednictvím Operace Miracle, která umožnila léčbu stovek tisíc pacientů s oftalmologickými indikacemi, a která byla následně konsolidována do komplexního zdravotního programu, který byl podporován do konce roku 2019.

Kuba opakovaně odsoudila tlak vyvíjený Spojenými státy, aby brzdily a přerušovaly práci kubánských lékařských brigád v zahraničí. Kuba v současné době udržuje skupiny zdravotnických pracovníků ve více než 60 zemích, včetně 29 zemí v Latinské Americe a Karibiku, 31 zemí v Africe a také má přítomnost na Blízkém východě, v Asii a střední Evropě.

Situace v Bolívii

Po prezidentských volbách 20. října vypukly v Bolívii nepokoje, jež trvají dodnes. Ve třech velkých městech, Santa Cruz dela Sierra, Sucre a Cochabamba, se k protestujícím připojili policisté. Armáda vyzvala Moralese, aby rezignoval kvůli zajištění stability v zemi.

Příčinou nepokojů byly výsledky sčítání hlasů. Podle údajů Nejvyššího volebního soudu překonal Morales s minimálním předstihem hranici prvního kola a byl zvolen na čtvrté volební období. Jeho hlavní soupeř Carlos Mesa tyto výsledky neuznal.

Prezident vypsal kvůli nepokojům nové volby, ale pak oznámil svoji rezignaci. Demisi podal také viceprezident Álvaro García Linera a předsedové obou komor parlamentu.

Nové volby

Moci se pak ujala druhá vicepředsedkyně senátu, zástupkyně opozice Jeanine Áñezová. Bolivijská prozatímní prezidentka podepsala 24. listopadu zákon o všeobecných volbách, který byl přijat oběma komorami zemského parlamentu, ruší výsledky říjnových voleb a stanoví způsob a termíny nových.

Maximální doba stanovená zákonem pro konání nových prezidentských voleb v Bolívii je 140 dnů - poslanci určili 20 dní na volby nejvyššího kolegia Nejvyššího volebního soudu a dalších 120 na organizaci a vedení hlasování, které se má konat nejpozději 12. dubna.

Objasnění návrhu zákona zveřejněné bolívijským senátem uvádí, že zákon zakazuje kandidaturu osob, které dříve zastávaly tuto funkci po dobu dvou po sobě jdoucích volebních období. Účast bývalého prezidenta Evo Moralese v nadcházejících volbách není tedy z právního hlediska možná.

Vedení Kuby, Venezuely, Mexika a také zvolený prezident Argentiny Alberto Fernández tyto události odsoudili a označili za státní převrat.