01:18 10. dubna 2020
Svět
Získat krátkou URL
2172
Sledujte nás na

Vědci, kteří používali moderní molekulární metody, našli stopy starověkých hub ve skalách neoproterozoického věku (715 – 810 milionů let). Jedná se o 250 milionů let starší stopy hub než jsou jiné známé fosilie hub. Informuje se o tom v časopise Science Advances.

Houby byly jedním z prvních organismů, které osídlily souš. Vytvářely rozsáhlé mikroskopické vláknité sítě (mycelia), houby zintenzivnily destrukci horní vrstvy hornin a hrály klíčovou roli při tvorbě půdního pokryvu a jeho obohacení živinami. To vydláždilo cestu rostlinám a živočichům, kteří dříve žili výhradně ve vodním prostředí, na půdu.

Vzhledem k roli, kterou houby hrály ve vývoji života na Zemi, je důležité pochopit, kdy se objevily na souši. V tom vědci nemají konsenzus. Předpokládá se, že houby osídlily půdu v ​​období od 810 do 443 milionů let. Spolehlivá zjištění však byla až donedávna potvrzena pouze pro fosilní věk 455 – 460 milionů let.

Nedávná studie

Výsledky nedávné studie provedené vědci z Belgie, Spojených států, Velké Británie a Německa ukazují, že tyto organismy existovaly na souši již před 715 – 810 miliony let, dlouho před výskytem složitých organismů. Fosilie starobylých hub našli vědci v neoproterozoických dolomitových břidlicích z Konga.

Nejprve byly vzorky omylem identifikovány jako cyanobakterie a poslány do sbírky Královského muzea střední Afriky v Tervurenu (Belgie), kde se o ně začal zajímat paleontolog Steve Bonneville z Svobodné univerzity v Bruselu.

Aby dokázali, že se jedná o mycelium starých hub, museli najít vědci chitin - polysacharid, který je součástí buněčné stěny hub. K tomu použili sadu mikroskopických a spektroskopických metod.

Nejprve vědci objevili chytin metodou konfokální laserové skenovací fluorescenční mikroskopie. K zviditelnění látky pod mikroskopem vědci použili fluorescenční barvivo – fluorescein isothiokyanát, který se váže na chitin, který je jedinečný pro houby.

Nový pohled

K potvrzení objevu vědci použili synchrotron – urychlovač částic, ve kterém je materiál bombardován rychlými atomy, aby byly zjištěny jemné detaily chemického složení a struktury biologické hmoty.

Všechny tyto metody výslovně potvrdily přítomnost chitinu ve fosilních vláknitých sítích. Buněčná analýza zase potvrdila, že se jedná o eukaryoty – organismy, jejichž buňky obsahovaly jádro.

„Nalezené a prozkoumané fosilie potvrzují možnost, že houby pomohly osídlit zemský povrch a existovaly téměř 300 milionů let předtím, než se objevily první suchozemské rostliny,“ jsou v tiskové zprávě citována slova Bonnevilleho.

Vědci naznačují, že i tehdy by houby mohly tvořit symbiózu s fotosyntetickými bakteriemi. A to znamená, že i tehdy mohly existovat lišejníky – složité organismy, které jsou symbiotickými asociacemi hub a mikroskopických zelených řas, které mohou přežít i v těch nejextrémnějších podmínkách.

A to významně mění pohled na stádia evolučního vývoje života na Zemi.

Více:

Vědci zjistili, jak zachránit Zemi před padajícím odpadem z vesmíru
Vědci zjistili, jaký kráter po pádu meteoritu je nejstarší na Zemi
Vědci objevili původní zdroj nového koronaviru z Číny
Proč má oběť erupce Vesuvu mozek přeměněný na sklo? Vědci našli odpověď
Štítky:
vývoj, Země, organismus, houby, objev, vědci
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář