14:29 12. července 2020
Svět
Získat krátkou URL
91920
Sledujte nás na

Před 75 lety byl osvobozen nacistický koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau v polské Osvětimi. A dnes se v Osvětimi konaly akce věnované této události.

Polský prezident ve svém projevu připomněl přínos sovětských osvoboditelů s dovětkem, že „se vystřídaly již tři generace od 27. ledna roku 1945, kdy se několik tisíc vězňů, vyčerpaných krutostí tyranů, otrockými pracemi, hladem a nemocemi, nakonec dočkalo osvobození vojáky Rudé armády“.

Předtím však představitelé polské politické elity dávali protichůdná hodnocení přínosu sovětských vojáků. V článku pro časopis Politico poznamenal polský premiér Mateusz Morawiecki, že mohla Rudá armáda vězně z koncentračního tábora osvobodit dříve. 

Polský Sputnik nemohl nevyužít vzácné příležitosti k rozhovoru s účastníkem tehdejších událostí. Rozhovor poskytl našemu webu 96letý osvoboditel Osvětimi Ivan Martynuškin, veterán z druhé světové války, nadporučík, velitel 1087. střeleckého pluku 322. divize 60. armády 1. ukrajinského frontu. Publikujeme některé fragmenty rozhovoru.

„Pan Morawiecki to očividně nechápe.“

Sputnik Polsko: Jak byste ohodnotil slova polského premiéra Morawieckého, který v autorském článku pro Politico učinil závěr, že mohla Rudá armáda osvobodit Osvětim dříve? Podle něj byla v létě roku 1944 sovětská armáda údajně na pozicích 200 kilometrů od Osvětimi, ofenzíva se však pozastavila, což poskytlo Němcům čas ustoupit a pokračovat v deportacích až do ledna roku 1945.

Kdyby byl školák, dal bych mu hodnocení ‚nedostatečně‘. To je taková nevzdělanost, nebo nával zloby, nenávisti k nám. Nic z výše uvedeného neodpovídá skutečnosti. Zdá se, že už lhali školákům, mladým, že už této lži sami uvěřili. Na podzim roku 1944 jsme zcela osvobodili území naší země. Předtím jsme nepřetržitě bojovali déle než měsíc, provedli jsme Lvovsko-sandoměřskou operaci a ještě dříve došlo k těžkým bitvám o dobytí Ternopilu. Mezi Ternopilem a Lvovem se nacházela skupina Němců, kteří se dostali do obklíčení. Chvíli jsme se také zabývali ničením této skupiny. Pak jsme šli do Lvova a dále k hranicím s Polskem. Naše divize byly samozřejmě v takovém stavu, že jsme už nemohli dál pokračovat. Vojenské jednotky nemohou takový útok provádět nepřetržitě. Musí se doplnit branci, zbraně, střelivo a tak dále. To ví snad každý člověk, který přemýšlí, nebo ten, který ví alespoň něco o válce. Tento pán (Mateusz Morawiecki, pozn. red.) tomu očividně nerozumí.

Přání, aby se Osvětim neosvobozovala, Stalin neměl

Sputnik Polsko: Je možné podle vašeho názoru říct, ‚záchrana Židů nebyla nikdy prioritou pro Stalina a Rudou armádu‘, jak píše předseda vlády Polska?

Ne. Stačí si vzpomenout, jak se v té době vyvíjely události. Hlavní ofenzíva zaměřená na osvobození Polska byla naplánována na 20. ledna. Někdy na začátku ledna, a to je známý historický fakt, naléhal v korespondenci Churchill na Stalina, aby zahájil ofenzivu v předstihu, protože v té době utrpěly spojenci v Ardenách velkou porážku. Vytvořila se u nich velmi obtížná situace. A proto se obrátil na Stalina, aby zahájil útok na jistých částech fronty. Stalin to slíbil a začal útok o 8 dní dříve. Toto může také sloužit jako odpověď tomu pánovi (Mateuszi Morawieckiému, pozn. red.). V tomto posledním období války jsme v prvním týdnu urazili 150 km, někdy dokonce 200 km. Pokud vydělíme kilometry počtem dní, ukáže se, že jsme postupovali rychlostí 20 km za den nebo více. Je to téměř stejné, jako když Němci postupovali v prvních měsících války proti nám – pohybovali se stejným směrem po našem území. A tady jsme šli stejným tempem i my a osvobodili jsme naši zemi i Polsko. Takže k žádnému zpoždění nedošlo. Pokud by si Stalin přál, aby se Osvětim neosvobodila, pak bychom mohli i odpočívat. Ale my jsme bojovali nepřetržitě. Nikde jsme neměli žádný odpočinek, oddech.

Odvětná operace proti Němcům

Sputnik Polsko: K 75. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau si nelze nepoložit otázku o daných událostech. Jako v jedné ze svých knih vzpomínal maršál Sovětského svazu Ivan Koněv, že si úmyslně nedovolil vidět ‚tábor smrti svýma očima‘. Mohl byste nám, jako jeden ze sovětských vojáků osvobozujících Osvětim, říci o svých pocitech – nakolik těžké bylo poznat rozsah této lidské tragédie?

Maršál Koněv to odmítl, protože pro něj bylo těžké vidět to, co tam bylo. Bál se, že by to mohlo nějak ovlivnit stav jeho myšlenek. Třeba přimět ho, aby zahájil odvetnou operaci proti Němcům, nebo naopak, jak se říká, uvolnit se s tím, že jedna operace byla úspěšně dokončena.

Když jsem se svou skupinou vstoupil do Osvětimi, viděli jsme vězně. Podle jejich tváří a vzhledu bylo okamžitě jasné, v jakém stavu jsou, co si museli vytrpět. Každý z nás si pro sebe myslel: Vždyť i my jsme mohli být na jejich místě nebo v zajetí. Proto jsme samozřejmě měli i pocit soucitu a lítosti s těmito lidmi. V jejich očích bylo vidět, že pochopili, že přišla svoboda, že pro ně toto peklo skončilo a že teď budou žít. Pravděpodobně již všechny jejich myšlenky směřovaly k tomu, aby se rychle vrátili do své rodné země, kde žili.

Měli jsme velmi málo času na to, abychom viděli, co se děje v tom táboře. Neměli jsme rozkaz, abychom prováděli operaci v samotném táboře. Neustále zněl rozkaz: Vpřed. Dokonce jsme měli i termíny, kdy jsme museli dosáhnout jistých hranic. Od začátku útoku jsme ušli velmi dlouhou vzdálenost.

Plnou verzi rozhovoru s Ivanem Martynuškinem si budete moci přečíst v následujících dnech na portálu Sputnik.

Více:

Pence promluvil o Osvětimi a „zapomněl“ zmínit Rudou armádu. Poklonská mu nabídla exkurzi o roli sovětských vojáků
Zamlčování role Rudé armády při osvobození Osvětimi je krokem k jejímu popření. Názor
V Polsku promluvili o tom, jak budou slavit výročí osvobození Osvětimi
Polsko nepozvalo Putina na památkové akce věnované holokaustu
Štítky:
Rudá armáda, osvobození, Osvětim, rozhovor
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář