14:06 06. června 2020
Svět
Získat krátkou URL
11608
Sledujte nás na

Pentagon uveřejnil mapu, na níž jsou vyznačeny zóny zvýšené aktivity vojenského námořnictva Ruska a Číny. Dokument byl zveřejněn v rámci příprav vojenského rozpočtu USA na finanční rok 2021.

Vysoká aktivita Rusů byla zaznamenána u jihovýchodního pobřeží Spojených států, na severu Atlantiku a v Karibském moři. Kromě toho se zaznamenává značná přítomnost ruských vojensko-námořních sil v Arktidě.

Čína je podle této mapy nejaktivnější v Čukotském a Jihočínském moři a v západní části Pacifiku. Pentagon přitom neuvádí, jaké období mapa odráží.

„Naši světoví odpůrci i nadále zvyšují své vojensko-námořní síly a rozšiřují zóny svých operací a vzájemnou spolupráci. Například čínské válečné loďstvo vyrostlo v posledním desetiletí z 262 na 335 hladinových lodí, zatímco Rusko investuje i nadále do pokročilých ponorek s možnostmi nepozorované aktivity,“ uvádí se v dokumentu.

Jiní soupeři USA včetně Íránu a KLDR využívají „asymetrických možností“, aby zasévali „nestabilitu a nejistotu“. Neupřesňuje se ale, co vlastně mají autoři na mysli.

​„Máme mnoho věcí, jež musíme bránit před stále efektivnějšími nepřáteli na moři, kteří způsobí problémy naší hospodářské bezpečnosti a pravděpodobně i našemu způsobu života,“ podotýká se v publikaci.

Mapa aktivity ruského vojenského námořnictva z dokumentu Ministerstva obrany USA
Mapa aktivity ruského vojenského námořnictva z dokumentu Ministerstva obrany USA

Jak bylo oznámeno, pro boj proti těmto a jiným hrozbám navrhla americká administrativa zvýšit vojenský rozpočet na finanční rok 2021 ze 438 na 740,5 miliardy dolarů.

Posílení přítomnosti v oceánech je jednou z priorit vojensko-námořních sil RF. Jak prohlásil asi před rokem vrchní velitel vojenského námořnictva Vladimir Koroljov, ruské válečné lodě se mají nacházet v důležitých oblastech „v počtu, který umožní vyloučit jakékoli hrozby z těchto směrů“.

Zvýšení aktivity NATO v blízkosti ruských hranic, rozmístění námořních systémů PRO a strategických nejaderných systémů vysoce přesných zbraní považují v ruském vojenském námořnictvu za ohrožení bezpečnosti země.

Kdo má nejsilnější námořnictvo

V prosinci časopis National Interest vyjmenoval pět nejsilnějších námořnictev: Spojené státy, Čína, Rusko, Velká Británie a Japonsko.

Na prvním místě je americké námořnictvo. Podle autora článku mají USA více lodí než kterýkoli jiný stát. „Žádné jiné námořnictvo nemá takové celosvětové pokrytí jako americké námořnictvo, které působí pravidelně v Tichém, Atlantickém a Indickém oceánu, stejně jako ve Středozemním moři a v Perském zálivu,“ píše. Americké námořnictvo má deset letadlových lodí, devět útočných lodí, 22 křižníků, 62 torpédoborců, 17 fregat a 72 ponorek.

Na druhém místě je čínské námořnictvo. Rozvoj čínského loďstva umožnil růst ekonomiky, což vedlo k desetinásobnému nárůstu obranného rozpočtu od roku 1989. Čína má dnes jednu letadlovou loď, tři výsadkové lodě, 25 torpédoborců, 42 fregat, 8 atomových a asi 50 obyčejných ponorek.

Třetí místo na seznamu je obsazeno ruským námořnictvem. Autor píše, že Rusko je tradičně suchozemská mocnost, ale zdědila většinu sovětské flotily. Současně jsou nové lodě postupně zaváděny do provozu a staré jsou modernizovány. Ruské námořnictvo má 79 velkých lodí, včetně jedné letadlové lodi, pět křižníků, 13 torpédoborců a 52 ponorek.

Na čtvrtém místě je britské námořnictvo. Britské loďstvo má nyní tři velké útočné lodě, 19 fregat a torpédoborců, sedm atomových útočných ponorek a čtyři raketové ponorky.

Na pátém místě jsou japonské námořní síly. Skládají se ze 114 lodí a jádro tvoří torpédoborce v počtu 46 kusů. Japonská ponorková flotila disponuje 16 ponorkami, zůstává jednou z nejlepších na světě.

Více:

Ruské a syrské námořnictva zahájily společné cvičení ve Středozemním moři
Námořnictvu USA bylo doporučeno, aby se obávalo ruských ponorek třídy Jaseň-M
Video: Budoucnost námořnictva. Záběry z testu komplexu radioelektronického boje fregaty Admirál flotily Kasatonov
Štítky:
námořnictvo, Rusko, Pentagon
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář