Vědec vysvětlil, proč ve Švédsku nezavedli karanténu kvůli COVID-19

Téměř 4,5 tisíce případů onemocnění koronavirem bylo zaznamenáno ve Švédsku od konce února, úřady však dosud nezavedly karanténu. O tom, proč si Stockholm vybral zvláštní cestu v boji s koronavirem, promluvil v rozhovoru pro Sputnik ředitel Střediska pro výzkum veřejných rizik Karlstadské univerzity, profesor Finn Nilson.

Opatření podnikaná ve Švédsku proti šíření koronaviru jsou nyní nejmírnější v Evropě. V zemi jsou dosud otevřeny mateřské školky a školy, restaurace a tělocvičny. Omezení se týká jen shromáždění více než 50 lidí. Univerzity a starší třídy škol přešly na dálkové studium. Všechny ostatní pokyny vlády – převést pracovníky na práci z domova, zůstávat doma při sebemenších symptomech virového onemocnění a nenavštěvovat starší příbuzné, mají ráz doporučení.

„Švédská opatření jsou opravdu jedinečná dokonce ve srovnání se sousedními zeměmi. Metoda „doporučení a důvěry“, kterou praktikují nyní úřady, se zakládá na naší vysoké úrovni důvěry ke státu a vzájemné důvěře. Jinými slovy máme jistotu v tom, že každý bude dělat to, co je pro zemi nejprospěšnější. Jsme nyní v raném stádiu epidemie a je zatím brzy mluvit o efektivitě této metody,“ vysvětluje Nilson.

Poté, co Dánsko a Norsko před čtrnácti dny oznámily uzavření hranic a veřejných míst, očekávali Švédové od svých úřadů stejná opatření. Police supermarketů se vyprázdnily a stejně jako po celém světě byl zvláště vyžadován toaletní papír. Ulice Stockholmu byly chvíli prázdné. Karanténa ale zavedena nebyla a život ve městě se postupně vrátil do normálních kolejí.

Odborník přitom nevylučuje, že vláda bude přece jen muset zavést tvrdší opatření, nebudou-li lidé jejich doporučení plnit. „V případě COVID-19 je riziko pro každého jedince dost malé, zatímco následky pro celou společnost jsou velmi citelné. A proto lidé nemají moc velký stimul pro to, aby doporučení plnili. V současné době se nedá zhodnotit účinnost metody, ukazatele úmrtnosti (v poměru k počtu obyvatelstva) však rostou dost rychle, zejména ve srovnání s jinými skandinávskými zeměmi. Proto jsem dost znepokojen,“ podotýká odborník.

„Řekl bych, že Švédsko nyní velmi riskuje. Existuje skutečně kulturní činitel, který dává důvod k domněnce, že mírná strategie může být stejně účinná jako lockdown, alespoň ve Švédsku. Avšak v okamžiku, kdy celý svět zvolil jinou cestu, je v sázce mnohé, a čest Švédska je nyní v rukou jeho občanů,“ dodává Nilson.

 

Světová zdravotnická organizace vyhlásila 11. března epidemii nové koronavirové infekce COVID-19 za pandemii. Podle nejnovějších údajů WHO je ve světě zaznamenáno již přes milion případů onemocnění, téměř 55 tisíc lidí zemřelo.