Vědci dokázali možnost života mikrobů na Venuši i na Marsu

Vědci z Ústavu kosmických výzkumů (IKI) Ruské akademie věd dokázali, že mikroorganismy jsou schopné přežít v atmosféře Venuše, na povrchu Marsu a v ledech měsíce Jupiteru Europy. Uvádí se to ve výroční zprávě IKI za rok 2019, uveřejněné na portálu ústavu.

Plavba v oblacích

„V atmosféře Venuše, v níž jsou horní vrstvy atmosféry vystaveny vlivu kosmických paprsků a výkyvům teplot, mohou existovat mikroorganismy spojené s minerálními částicemi,“ předpokládají vědci z IKI.

Za účelem prověrky této hypotézy byl v laboratoři prozkoumán účinek působení radiace na mikromycety (pozn. - mikroskopické houby) suché půdy při nízkých teplotách a tlaku. Zjistilo se, že dopad silné ionizující radiace nevede k úmrtí půdních hub. Většina odolných druhů to přežije.

Jako na Marsu

Vědci z IKI rovněž zkoumali schopnost mikroorganismů z Arktidy obstát v modelovaných podmínkách povrchu Marsu: radiace, teplota -50 stupňů Celsia.

„Zjistili jsme, že tento účinek nezpůsobil vážná poškození bakteriálního komplexu,“ uvádí se v dokumentu.

Vědci také zkoumali bakterie z půdy Mohavské pouště jako zemské analogy hypotetických mikrobů na Marsu. „Byl zjištěn velký počet a rozmanitost mikroorganismů a velká odolnost bakteriálních kultur vůči širokému spektru stresových faktorů, jako je teplota kultivace, pH prostředí, přítomnost solí a silných oxidantů,“ uvádí se v zprávě.

Život v ledech

Vědci z IKI odhadli rovněž možnost zachování hypotetických mikroorganismů v ledech Jupiterovy přirozené družice Europy v případě jejich výronu zpod ledů oceánu. Byl proveden pokus: ozáření bakterií uvnitř ledu za teploty -130 stupňů Celsia a za příslušného tlaku. A byly objeveny životaschopné bakterie.

„S ohledem na intenzitu ozáření a rychlost obnovení povrchu předpokládáme zachování živých buněk v ledu v hloubce 10-100 centimetrů během 1000 - 10 000 let po výronu vody zpod ledů oceánu,“ uvádí se ve zprávě o výsledcích výzkumu.