01:57 26. listopadu 2020
Svět
Získat krátkou URL
223002
Sledujte nás na

Ministerstvo obrany Ruské federace odtajnilo archivní dokumenty, které svědčí o hrdinství sovětských vojáků při osvobozování Berlína na jaře roku 1945.

V předvečer 75. výročí osvobození německého hlavního města zveřejnil vojenský rezort na svých webových stránkách zvláštní multimediální rubriku s názvem Finálový akord velké války, v níž jsou zveřejněny historické dokumenty z fondů Ústředního archivu ministerstva obrany. Můžeme tam najít kopie usnesení, deníků bojových akcí a návrhy na vyznamenání nejodvážnějších vojáků.

„Jak svědčí bojová hlášení, jednotky 5. útočné armády pod velením generálplukovníka Nikolaje Berzarina sváděly v průběhu dne těžké útočné boje v ulicích Berlína a odolávaly tvrdému odporu nepřítele. Bylo třeba brát útokem každou ulici a každý dům. V bojích o německé hlavní město projevili sovětští vojáci odvahu a statečnost. V rubrice se uvádějí četné příklady hrdinství a odvahy rudoarmějců,“ uvádí se ve zprávě ministerstva obrany.

V rubrice je zveřejněn také rozkaz velitele obrany a posledního komandanta Berlína, generála dělostřelectva Helmutha Weidlinga, v němž vyzýval německá vojska, která město bránila, aby okamžitě zastavila odpor: „30. dubna 1945 spáchal führer sebevraždu. My, kteří jsme mu přísahali věrnost, jsme zůstali sami… Nedostatek těžkých zbraní a munice a také celková situace činí tento boj nesmyslným… prodlužuje hrozné utrpení civilního obyvatelstva Berlína a našich zraněných. Každý, kdo padne v boji za Berlín, přinese marnou oběť. V koordinaci s Vrchním velením sovětských vojsk žádám, aby byl boj okamžitě zastaven.“

Německý výsadek na Říšský sněm

V jiných dokumentech, mj. v bojovém hlášení 1. běloruského frontu, je řeč o padákovém výsadku v noci na 28. dubna 1945 praporu námořní pěchoty na záchranu Říšského sněmu.

Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že budova Říšského sněmu byla mohutným uzlem odporu a jedním z nejdůležitějších objektů v systému obrany města. „Jednotky 3. útočné armády, které pokračovaly v ofenzívě a překonávaly odpor nepřítele, obsadily hlavní budovu Říšského sněmu a ve 14:25 dne 30. dubna na ní vztyčily sovětskou vlajku. Ofenzíva v Berlíně pokračuje…“ zní útržek hlášení pro Stalina velitele vojsk 1. běloruského frontu maršála Georgije Žukova.

V bojovém hlášení velitele vojsk 1. ukrajinského frontu maršála Ivana Koněva se podotýká, že boje v budově Říšského sněmu pokračovaly až do 1. května, jednotlivé skupiny nepřátelských vojáků, které zalehly ve sklepech, kapitulovaly teprve 2. května.

„Pouze za jeden den 2. května 1945 bylo zajato 34 tisíc nepřátelských vojáků a důstojníků… 37 tanků, přes 150 děl a velké množství jiných zbraní a vojenského majetku. Mezi zatčenými důstojníky je velitel 286. pěší divize generálmajor von Roben,“ uvádí se v hlášení Ivana Koněva.

Hrdinský čin roty rudoarmějců

V rubrice jsou zveřejněny také návrhy na vyznamenání, které informují o hrdinství sovětských vojáků při osvobozování Berlína v roce 1945, mj. o hrdinském činu staršího seržanta Ilji Sjanova a jeho roty.

Tato jednotka ze složení 756. střeleckého pluku pronikla jako první do budovy Říšského sněmu. Celý den se pokoušeli hitlerovci vyhnat sovětské vojáky: podpálili budovu a zahazovali je ručními granáty. Na Sjanovovi se několikrát vznítil oděv, už skoro nemohl dýchat. V onom boji zničila jeho rota na 150 fašistů a 300 jich zajala.

Kromě toho jsou v rubrice zveřejněny dokumenty, v nichž se popisuje hrdinský čin zdravotnice 1. gardové tankové brigády staršiny zdravotnické služby Raisy Koliňkové, která ošetřila 28 zraněných spolubojovníků. „V průběhu jejich evakuace spatřila tanky a samohybná děla nepřítele, které se nacházely v úkrytu. Rychle to ohlásila a pomohla tankistům zničit dva tanky, dvě samohybná děla a čtyři děla,“ uvádí se v návrhu na vyznamenání.

Publikace odtajněných historických materiálů z fondů Ústředního archivu vojenského rezortu je pokračováním činnosti Ministerstva obrany RF zaměřené na ochranu a obhajobu historické pravdy, na zabránění falzifikace dějin a pokusům o revizi výsledků Velké vlastenecké a druhé světové války.

Více:

„Nepřijatelná šikana.” Pozice Ruska vůči soše Koněva nedává pokoj českým poslancům
Vašíček: Tak jako existovala kletba faraónů, může dojít na kletbu sochy maršála Koněva?
Ovčáček z karantény komentuje covid-19 i Koněva. Exkluzivně pro Sputnik
Tomáš Petříček hovořil o dalším možném osudu sochy maršála Koněva. Tvrdí, že to záleží na jednání s Ruskem
Štítky:
Rusko, Berlín, Německo, 2. světová válka, SSSR
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář