23:47 04. července 2020
Svět
Získat krátkou URL
0 130
Sledujte nás na

V bulharské jeskyni Bačo Kiro archeologové objevili nejstarší ostatky člověka v Evropě. Ukázalo se, že zástupci Homo sapiens přišli do Evropy, kde dříve žili neandertálci, před 45 tisíci lety. Popis objevu a výsledky radiokarbonové metody určení stáří nálezů jsou publikovány v časopisech Nature a Nature Ecology & Evolution.

Na přelomu středního a horního paleolitu pronikli do Evropy zástupci Homo sapiens a během několika tisíc let zcela vytlačili neandrtálce, kteří tam dříve žili. Přesná doba této události však zůstala nejasná a nálezy týkající se takzvaného počátečního horního paleolitu prakticky chyběly.

V 70. letech byly v jeskyni Bačo Kiro v Bulharsku nalezeny paleolitické zkameněliny, pravděpodobně pocházející ze samého počátku horního paleolitu, ale později se vzorky ztratily. V roce 2015 byly zahájeny opakované archeologické práce, které vedly k objevení nejstarších ostatků lidí na evropském kontinentu.

Vědci našli mnoho drobných fragmentů kostí, které nelze použít ke stanovení druhu, a jednu stoličku (molár), která podle názoru vědců patřila Homo sapiens. A zde pomohly archeologům moderní metody.

Pomocí metody hmotnostní spektrometrie vědci analyzovali proteinové sekvence zbytků kostí a zjistili, že patří člověku rozumnému.

Nejstarší ostatky moderního člověka na evropském kontinentu
Nejstarší ostatky moderního člověka na evropském kontinentu

„Většina pleistocénních kostí je natolik roztříštěná, že není možné určit, o jaký druh jde,“ uvádí tisková zpráva Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii slova Frida Welkera, jednoho z autorů studie. „Proteiny se však mírně liší v aminokyselinové sekvenci mezi jednotlivými druhy. Pomocí proteinové hmotnostní spektrometrie můžeme tedy tyto vzorky kostí rychle identifikovat.“

Vědci pomocí kombinace radiokarbonových datovacích metod a sekvenování mitochondriální DNA určili stáří pozůstatků - od 45 820 do 43 650 let. Jedná se o první homopiny z horního paleolitu, které byly v Evropě dosud objeveny.

Další nálezy

Kromě lidských pozůstatků archeologové během vykopávek našli velké množství kamenných nástrojů a artefaktů z kostí 23 různých druhů zvířat, včetně figurek, jako například přívěsky ze zubů jeskynních medvědů, které tvarem připomínají šperky nalezené na pozdějších neandrtálských místech na jihu současné Francie. Na základě toho vědci dospěli k závěru, že neandrtálci přijímali návyky a technologie od Homo sapiens, kteří sem přišli.

„Ať už byla kognitivní úroveň pozdních neandrtálců jakákoliv, materiál jeskyně Bačo Kiro potvrzuje názor, že specifické inovace v chování, pozorované u klesajících populací neandertálců, byly výsledkem kontaktů s Homo sapiens,“ píší autoři článku.

„Nálezy prvotního horního paleolitu v jeskyni Bačo Kiro jsou nejčasnější ze známých v Evropě. Představují nový způsob výroby kamenných nástrojů a osobních ozdob odlišných od toho, co jsme doposud u neandrtálců znali,“ říká další autor výzkumu, Tsenka Tsanova z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. „Člověk moudrý, který pravděpodobně pochází z jihozápadní Asie, se v horním paleolitu rychle rozšířil od Bulharska až po Mongolsko, ovlivnil archaické populace neandrtálců a denisovanů a nakonec je nahradil.“

Více:

Archeologové slaví další úspěch: Podařilo se jim objevit tajemné ztracené město
Byly objeveny vysoce technologické artefakty starověkých lidí
Menší než u kromaňonců. Vědci vysvětlili, proč lidstvo hloupne
Už to není divoké zvíře. Kdo a proč ochočil člověka
Štítky:
ostatky, Bulharsko, Evropa, archeologové, vykopávky
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář