„Úzkosti vznikají tehdy, když nám klesá v těle serotonin. Máme nerovnováhu serotoninového a dopaminového systému. Sám o sobě se serotonin v potravinách nenachází. Potraviny obsahují do stejné míry tryptofan (jedna z 20 proteinogenních aminokyselin, pozn. red.). Na zvýšení úrovně serotoninu existují potraviny, takzvaná antidepresiva. Jedná se o banány, vlašské ořechy a špenát. Banán je nejvíce nasycená potravina, která podporuje produkci serotoninu. Ve vlašských ořeších se zase nachází omega 3 mastné kyseliny, které opět přispívají k produkci serotoninu a ve špenátu je zase kyselina listová,“ uvedla psychiatrička.
Serotonin má vliv rovněž na tělesnou teplotu, náladu, spánek, srážení krve, chuť k jídlu, dodala. Průměrný denní příjem daných potravin pro dostatečnou produkci serotoninu činí asi jeden či dva banány, kolem 100 gramů vlašských ořechů a 200 gramů špenátu, myslí si odbornice.Souvislost mezi stravou a nespavostí
Dříve promluvila neuroložka a somnoložka Jelena Carevová o tom, jestli je nějaká souvislost mezi stravou a nespavostí. Jaká je tedy souvislost mezi spánkem a jídlem? Kofein zhoršuje usínání, kvůli němu není spánek hluboký. Uhlovodíky před spánkem mohou způsobit hypoglykemii: klesá tlak, teplota a člověk se probudí. Anebo dochází prostě k prudkému pocitu hladu, který nás nutí, abychom se probudili a najedli se.
Častěji však dochází k opačnému účinku, když člověk začíná po bezesné noci konzumovat večer více škodlivých jídel, řekla vedoucí somnologické služby Unison, vedoucí sekce stres a spánek mezinárodní společnosti Stres pod kontrolou Jelena Carevová.
„Bezesná noc vzbuzuje přání dát si večer něco škodlivého. Nikoli ráno, když hormon kortizol má být vysoký, abychom se probudili, ale právě večer: špička se posunuje a nutí nás jíst moučníky, mastná a sladká jídla. Sovy mají ve srovnání se skřivany větší sklon ke konzumaci jídla ve večerní době, k tloustnutí, hypertenzi a dalším problémům. Existuje také syndrom ‚nočního jídla‘, když po sedmé večer konzumujeme víc než 25 % celkové denní stravy. Když to nesouvisí s prací apod., pak nejspíš se stresem,“ vysvětlila Jelena Carevová.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)