21:34 22. října 2020
Svět
Získat krátkou URL
2391
Sledujte nás na

Doktor lékařských věd, profesor, kardiolog Ulf Landmesser v rozhovoru pro německé vydání Focus uvedl tři příznaky, na kterých je možné rozpoznat hrozící infarkt.

Podle něj je nutné zavolat sanitku, pokud člověk cítí tlak v hrudi, jako by mu na ní seděl slon. Druhým příznakem je bolest, která se šíří na krk a levou ruku. Také se v některých případech může blížící infarkt projevit silnou bolestí v břiše.

Landmesser zdůraznil, že je obzvláště nutné být opatrný, pokud jsou tyto příznaky doprovázeny dušností a úzkostí. Dodal, že šance na přežití se dramaticky zvyšují, pokud je problém včas rozpoznán.

Lékař také poznamenal, že s takovými příznaky může člověk užívat aspirin.

Infarkt kvůli karanténě?

Každá desátá smrt na světě souvisí s nedostatkem pohybu, prohlásili britští vědci. Lidé, kteří více než šest hodin denně sedí nebo leží, poměrně mladí umírají na cukrovku, infarkt nebo mozkovou mrtvici. Nynější koronavirová karanténa a nucené omezení tělesné aktivity mohou v budoucnu vyústit ve vlnu kardiovaskulárních onemocnění, uvádějí odborníci.

Téměř polovina obyvatelstva planety (čtyři miliardy lidí) byla zavřena v karanténě kvůli pandemii koronavirové infekce.

Toto nucené snížení tělesné aktivity je nebezpečné. Je známo, že lidé s nedostatkem pohybu mají mnohem častěji cukrovku a kardiovaskulární onemocnění, které značně omezují délku života. Podle údajů britských vědců každá desátá smrt souvisí s nedostatkem pohybu a s tím, že lidé zanedbávají cvičení. Podle vědců to není jenom plnohodnotný trénink, ale denní procházky dlouhé 2-3 hodiny.

Podle názoru expertů je třeba během karantény denně cvičit anebo dělat jednoduchou fyzickou práci. Zvláštní význam to má pro starší lidi a lidi s kardiovaskulárními onemocněními.

Kromě toho dietoložka z Kliniky ovládání zdraví Ústavu personalizované medicíny Sečenovovy univerzity Natalja Pugačevová řekla, že dokonce v karanténě je nutné si kontrolovat váhu.

„Stejně jako člověk pečlivě plánuje práci na dálku, studium, tělocvik nebo tvorbu, musí také vážně plánovat stravu. Nejen včasný oběd, ale také snídani a večeři. Oběd má být vydatný, večeře lehká, chutná a nikoli pozdní,“ řekla lékařka.

Také není zdravé zobání mezi jídly, dokonce jde-li o ovoce a tím spíš bonbóny. Znamená to zbytečné kalorie a porušuje to fungování trávicího ústrojí. Mezi jídlem má být nejméně dvouhodinová přestávka. Netýká se to ale tekutin, právě o přestávkách nesmíme zapomínat na vodu.

Více:

Vědci zjistili, jakým způsobem indiánští kněží vytahovali srdce obětem
Kardiolog vyjmenoval nejnebezpečnější potraviny pro srdce
Vědci odhalili nejužitější produkt pro zdravé srdce
Štítky:
lékař, infarkt, vědci, věda
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář