06:33 09. července 2020
Svět
Získat krátkou URL
118
Sledujte nás na

Letos uplyne 10 let ode dne konfliktu mezi izraelskou Armádou obrany (operace Mořská bríza) a aktivisty hnutí Free Gaza Movement na lodním konvoji, kterému rovněž říkají Flotila svobody.

V noci z 30. na 31. května se šest lodí konvoje přiblížilo k izraelskému pobřeží ve snaze prorazit izraelskou blokádu pásma Gazy, ale zastavila je izraelská námořní pěchota. V důsledku střetu 120 km od zóny blokády bylo zabito 10 aktivistů, tureckých občanů, a zraněno 10 příslušníků izraelské námořní pěchoty. Na třech osobních a třech nákladních lodích se nacházelo asi 700 aktivistů a přibližně 10 tisíc tun humanitárního nákladu (léků, potravin, stavebnin) pro obyvatele pásma Gazy.

Po tomto incidentu byly vztahy mezi Tureckem a Izraelem přerušeny na 6 let. 3 roky po incidentu se Izrael oficiálně omluvil Turecku a od roku 2016 začal postupný proces normalizace vztahů mezi dvěma státy. Začali rovněž vyplácet odškodné v celkové částce 20 milionů dolarů rodinám zemřelých aktivistů lodi Mavi Marmara. Turecko se ze své strany oficiálně zřeklo trestního stíhání izraelských vojáků, jež se zúčastnili útoku na Flotilu svobody.

Nehledě na proces normalizace zahájený vládami dvou zemí, odmítli příbuzní zahynulých a zraněných aktivistů přijmout odškodné a trvali na soudu.

Furkan Akyüz, syn zahynulého během izraelského útoku Jengize Akyüze, promluvil v interview pro Sputnik o tom, co tenkrát zažila jeho rodina: „Izrael je stát, který je zvyklý zastírat své činy s pomocí peněz, zastrašování nebo lobbování zájmů. Nejednou nabízeli peníze také Turecku, rodinám obětí, Fondu ochrany lidských práv a svobod a humanitární pomoci. Izrael tedy chtěl tento případ potichu uzavřít. Ale ještě před rozhodnutím turecké vlády jsme rozhodně prohlásili, že trváme na soudu s útočníky na loď Mavi Marmara, a že nechceme od Izraele žádné peníze.

Byl spáchán útok na civilisty v mezinárodních vodách a osoby, které to udělaly, mají být potrestány. Advokáti případu Mavi Marmara se proto obrátili s žádostí o zahájení trestního stíhání proti Izraeli, ale dosáhli toho jenom v roce 2012, protože narazili na různé byrokratické průtahy a překážky. Podařilo se nám ale dosáhnout vydání „červených lístků“ pro velitele, jež se zúčastnili útoku, a vysoké osoby, jež vydaly rozkaz o útoku. Avšak některé osoby v Turecku zabránily předání těchto červených lístků Mezinárodnímu trestnímu soudu a Soudu pro lidská práva. Do roku 2016 dokázal Izrael definitivně zavřít všechny cesty k soudnímu procesu,“ řekl Furkan Akyüz.

Akyüz ale řekl, že se dohody uzavřené s Izraelem dá ještě vzdát. „Když se této dohody vzdáme, budeme moci požádat o trestní stíhání Izraele. V Haagu dosud mají naši žádost ohledně Mavi Marmara, jenže byla odložena. Jednání pokračují, advokáti Mavi Marmara navštěvují soudy. Nebylo by správné říct, že věc byla ukončena. Máme v Turecku možnost vyvinout nátlak za účelem dosažení vítězství zákona a spravedlnosti ve věci proti Izraeli,“ řekl na závěr Furkan Akyüz.

Náměstek předsedy parlamentní frakce hlavní opoziční Lidové republikánské strany Özgür Özel zkritizoval v komentáři pro Sputnik postoj Ankary vůči případu Mavi Marmara: „Vláda nesmí zapomínat na zajištění bezpečnosti svých občanů, potřebuje jasný postoj v případě vážné krize. Recep Tayyip Erdoğan několik měsíců před incidentem s Mavi Marmara řekl toto: Když to bude třeba, sám se vydám do pásma Gazy na lodi. A aktivisté inspirovaní jeho slovy se vydali na cestu, aby prorazili blokádu Gazy. Nesmíme zapomínat, že lodi požehnali poslanci Strany spravedlnosti a rozvoje a pak také prudce reagovali na nepřijatelný útok Izraele.

Co ale bylo potom? Stali jsme se svědky toho, jak byla podepsána dohoda s Izraelem, která znamenala vážnou ránu pro práva obětí útoku a jejich příbuzných. Byla to dohoda, která umožnila Izraeli skoncovat s problémem s pomocí výplaty „krvavých peněz“. Avšak lidé, kteří přišli o své blízké, nepotřebovali peníze od Izraele. A Erdoğan který předtím říkal, že Turecko nemůže odpustit zločiny proti občanům jeho země bez souhlasu jejich příbuzných, zaujal rozporuplný postoj a prohlásil, že dostal od Izraele 20 milionů dolarů, které budou vyplaceny rodinám obětí, po čemž bude s incidentem skoncováno. Takže ti, kdo se zasazovali proti izraelskému násilí, se stali rukojmí obchodních zájmů mocenských kruhů,“ řekl na závěr Özgür Özel.

Člen ředitelské rady istanbulského Fondu za lidská práva, svobody a humanitární pomoc, jeden z organizátorů Flotily, advokát Uğur Yıldırım v komentáři pro Sputnik zdůraznil: „Tento útok byl pro nás dalším důkazem toho, že Izrael neuznává mezinárodní právo. Daný případ nemůže být rozhodně považován za politický, protože jde o vraždu neozbrojených lidí, což potvrzují zprávy soudní lékařské expertízy, a o přímé porušení lidských práv. Zavírat nad tím oči znamená uznat právo Izraele na páchání podobných zločinů v budoucnu, aniž by se znepokojoval ohledně trestu.“

Mezitím prakticky celé světové společenství a hlavně západní země zachovávaly dlouhou dobu mlčení ohledně incidentu s Flotilou svobody. OSN prohlásila v zprávě napsané 3 měsíce po útoku, že „Izrael měl čelit vážné hrozbě,“ že námořní blokáda pásma Gazy je „legitimním opatřením na zajištění bezpečnosti,“ a že „mezinárodní právo nebylo porušeno“. Ve zprávě stálo toto: „Existují vážné otázky ohledně akcí, povahy a cílů těch, kdo vyslali humanitární lodě, týká se to hlavně İHH. Počínání účastníků Flotily svobody vedlo k eskalaci situace.“

Turecký velvyslanec v Praze Egemen Bağış, který v čase útoku na Mavi Marmara vykonával funkci státního ministra a hlavního vyjednavače na jednáních o vstupu Turecka do EU, okomentoval pro Sputnik tento mlčenlivý postoj Západu: „V den, kdy došlo k útoku na Mavi Marmara, jsem byl na stání návštěvě v Římě. Měl jsem rovněž vykonat jako turecký ministr první návštěvu Vatikánu za 7 let. Byli jsme šokováni tímto krutým útokem a čekali jsme přirozeně na tvrdou reakci Západu na izraelské akce. Avšak západní státy, které dnes zachovávají mlčení ohledně protizákonných izraelských osad na palestinském území, tento den také zachovaly mlčení ohledně nelidského útoku na Mavi Marmara.

Hlavní pozornost na jednáních s ministrem zahraničí Vatikánu měla být upoutána na žádost Turecka, aby Vatikán ho podpořil v otázce členství v EU. Avšak věnoval jsem značnou část našeho rozhovoru izraelskému útoku. Požádal jsem, aby Vatikán vyslovil protest proti tomuto útoku. Za několik dní učinil papež během nedělní modlitby prohlášení, které nenásledoval žádný západní stát, ve kterém nanejvýš jasně a tvrdě odsoudil izraelský útok. Vatikán tedy předvedl postoj, který neobsadily vůči Izraeli desítky západních zemí. Byl to velice důležitý krok,“ zdůraznil Egemen Bağış.

Podle názoru Bağışe může být jednou z významných příčin mlčení světa ohledně izraelského útoku nátlak ze strany židovské lobby, která má podstatný vliv ve světových médiích a vedení různých států. „Židovští novináři a politici, jež obsazují klíčové posty, vynaložili všechny síly, aby zabránili světovému společenství vystoupit proti akcím Izraele. Protizákonnost útoku na Mavi Marmara byla ale jasná, jinak by Izrael nepřistoupil na omluvy a výplatu odškodného. Tímto krokem v podstatě přiznal spáchaný zločin.

Závažnou úlohu tu také sehrál rozhodný postoj tureckého vedení v čele s Erdoğanem. Izrael potřeboval léta, aby se omluvil a vyplatil odškodné, protože si přál vyváznout se zdravou kůží a s nejmenšími ztrátami. Ale Erdoğanova vláda neodstoupila kvůli porážce ve volbách, v což doufali, proto musel Izrael platit,“ řekl Egemen Bağış.

Dnes, po uplynutí 10 let od tragických událostí s Flotilou svobody, se ve vztazích mezi Tureckem a Izraelem stále zachovává napětí. Bývalý turecký velvyslanec v Izraeli Barlas Özener vyslovil v komentáři pro Sputnik svůj názor na to, jak se má dnes chovat Turecko vůči Izraeli: „Před deseti lety spočíval celý problém v tom, že izraelská strana vyhrotila krizi, která se dala překonat mírovou cestou a s kladným výsledkem. Dnešní napětí v turecko-izraelských vztazích souvisí v mnohém s ozvěnou událostí roku 2010 a je dodatečně podněcováno novými rozpory a neshodami mezi dvěma státy. Nejde o demonstraci jednotných postojů s Izraelem ve všech otázkách, anebo naopak, o demonstrativní ignorování jakýchkoli jeho aktivit. Není to možné, zvlášť v nynější situaci vyhrocení palestinské otázky. Nejsprávnější rozhodnutí v této situaci je činit kroky na cestě ke spolupráci ve sférách, kde máme společné zájmy, nehledě na rozdíly v názorech. Turecko na to má potřebné zdroje, ale také druhá strana na to má být připravena,“ řekl Barlas Özener.

Více:

USA vyzvaly Palestinu a Izrael, aby zahájily mírová jednání
Židovské organizace žádají demisi Petříčka a Zaorálka. Článek o Izraeli je naštval víc než Zemana a Babiše
Izraelští vojáci sestřelili dvě rakety odpálené z Pásma Gazy
Izrael se připravuje na možnou vojenskou operaci v Pásmu Gazy. Netanjahu již dal rozkaz armádě
Štítky:
Pásmo Gazy, Recep Tayyip Erdoğan, OSN, Turecko, Izrael
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář