Chorvatský prezident vyčetl Orbánovi územní nároky

Chorvatský prezident Zoran Milanović vyčetl maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi územní nároky a podporování nacionalistických ambicí Maďarů za hranicemi.

Minulý týden v sobotu odhalil Orbán ve městě Sátoraljaújhely na hranici se Slovenskem památník v souvislosti se stým výročím podpisu Trianonské mírové smlouvy na konci první světové války, na základě které Maďarsko ztratilo dvě třetiny svého území.

Na památníku je zobrazena mapa bývalých maďarských území s částmi dnešního Rakouska, Slovinska, Slovenska, Rumunska, Ukrajiny a Chorvatska. Mezi 12,5 tisíci městy a obcemi je také chorvatský přístav, průmyslové a hospodářské centrum - město Rijeka u Jaderského moře.

„Víme, co je Orbán zač a to, co hájí, v tom není nic dobrého. Naštěstí to není ta největší a nejmocnější země, která byla na naší straně, bylo to dávno a nepočítá se to,“ uvedl chorvatský prezident v národní televizi.

„Mě i premiéra Andreje Plenkoviće ujistil, že je všechno v pořádku. Ale jestli tě oklame jednou, nese vinu on, jestli podruhé – pak jsi blbec ty,“ poznamenal. Podle jeho slov jsou z Budapešti „neustále slyšet stížnosti na ztrátu území“.

„U nás v Chorvatsku jsou lidé, kteří si myslí, že Chorvat je nejčastější příjmení v Maďarsku, proto by Budapešť měla být chorvatské město. To je ovšem hloupost,“ zdůraznil prezident.

Město Rijeka je město, ve kterém nyní žije kolem 200 tisíc lidí různých národností, včetně Srbů, Chorvatů, Slovinců a Italů. A na základě posledního sčítání lidu v roce 2001 tam bylo méně než půl procenta etnických Maďarů.

Trianonská mírová smlouva

Jde o mírovou smlouvu, kterou Maďarsku předložily vítězné mocnosti po první světové válce. Na základě tohoto dokumentu, který byl podepsán dne 4. června 1920 v paláci Velký Trianon ve Versailles, Maďarsko přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země.

Daná smlouva byla navržena na základě obdobného dokumentu, podepsaného v září roku 1919 s Rakouskem. Trianonská smlouva mimo jiné zavázala Maďarsko k uznání států vzniklých po rozpadu habsburské monarchie a k placení válečných reparací. Také byl určen strop na velikost armády, která mohla čítat max. 35 000 mužů a nesměla disponovat letadly, tanky ani těžkým dělostřelectvem. Velkou ránou pro Budapešť však byla ztráta velké části území předválečného Uherska.

Připomeňme, že v roce 2010 byl dokonce 4. červen maďarským parlamentem prohlášen za „den národní soudržnosti“.