Vědci odhalili povahu zkamenělé podivné „věci“ z Antarktidy

Záhadná fosilie z Antarktidy se ukázala být obrovským měkkým vajíčkem. Nový výzkum naznačuje, že vejce mnoha starých plazů neměla tvrdou skořápku.

Již v roce 2011 chilští paleontologové pracující v Antarktidě našli neobvyklý nález, který připomínal obrovský zkamenělý brambor o rozměrech asi 20 až 30 centimetrů. Vzorek byl dodán do muzea, kde experti zjistili, že je z období pozdní Křídy, je 68 milionů let starý. Pozdní Křída je poslední v dlouhé éře dominance dinosaurů.

Jinak jeho povaha zůstala neznámá: vědci dali fosilií přezdívku „věc“ na počest thrilleru, který se odehrává v Antarktidě. Hypotéza, že „věc“ by mohla být vajíčko s měkkou skořápkou, které za sebou nechalo mořské zvíře, se objevila teprve nedávno. V novém článku publikovaném v časopise Nature je tato verze plně potvrzena.

Ani ta nejúplnější tomografie neodhalila známky embrya uvnitř – očividně nestihlo začít svůj vývoj. V tenkých částech fosilie si vědci však všimli struktury podobné strukturám vajec bez skořápky některých moderních zvířat. Chemická analýza ukázala na to samé – toto je vejce, i když je mimořádně velké.

Autoři práce, Julia Clarkeová a její kolegové z Texaské univerzity v Austinu, zdůrazňují, že ačkoli dinosauři dosáhli své maximální velikosti v pozdní Křídě, velikost jimi položených vajec nebyla zdaleka tak velká. Tento rekord patří mezi aepyornisy (sloní ptáci), nelétavým ptákům, kteří až do nedávné doby žili na Madagaskaru a byli Evropany vyhlazeni.

Nový nález se ukázal být mnohem větší, ačkoli pro vědce je těžké říci, kdo přesně snesl toto obrovské a měkké vejce. S největší pravděpodobností to nebyl dinosaurus, ale mosasaurus – představitel skupiny velkých mořských plazů, kteří s nimi vymřeli. Toto je naznačeno též místem objevu, které bylo před 68 miliony let teplou oceánskou mělkou vodou, a sousedními nálezy, včetně fragmentů koster mladých mosasaurusů.