02:48 31. října 2020
Svět
Získat krátkou URL
0 80
Sledujte nás na

Analýza bílých trpaslíků v Mléčné dráze a dalších galaxiích ukázala, že hvězdy této třídy mohou být důležitým zdrojem uhlíku - prvku nezbytného pro život. Výsledky výzkumu jsou uveřejněny v časopise Nature Astronomy.

Všechny atomy uhlíku ve vesmíru byly vytvořeny v důsledku sloučení tří atomů helia. Astrofyzici však dosud diskutují o tom, jaký typ hvězd je hlavním zdrojem uhlíku.

Přibližně 90 procent všech hvězd končí svůj život jako bílý trpaslík, což jsou velmi husté hvězdné zbytky, které se postupně ochlazují a hasnou během miliard let. Údaje získané astronomy ze Spojených států, Británie, Kanady, Švédska, Itálie a Švýcarska umožňují předpokládat, že bílí trpaslíci byli stejně důležitými zdroji uhlíku jako exploze hmotných hvězd ve formě supernov.

Před úplným shořením zanechávají tyto hvězdy podle vědců důležité dědictví - hvězdný vítr šířící se do okolního prostoru, obohacený chemickými prvky včetně uhlíku, syntetizovanými v hlubokém nitru hvězdy během posledních stádií před smrtí.

Autoři studovali od roku 2018 v Keckově observatoři na Havaji spektra hvězdokup - skupin několika tisíc hvězd, vytvořené z jednoho obrovského molekulárního mraku, přibližně stejného věku a spojených vzájemnou gravitační přitažlivostí.

„Z analýzy pozorovaných spekter se nám podařilo změřit hmotnost bílých trpaslíků. Pomocí teorie evoluce hvězd jsme dokázali vysledovat jejich historii až do prapředků hvězd a zjistit hmotnost ve chvíli vzniku,“ uvádí tisková zpráva Americké astronomické společnosti slova jednoho z autorů výzkumu, Enrica Ramireze-Ruize, profesora astronomie a astrofyziky z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.

Vztah mezi počáteční a konečnou hmotou je známý jako počáteční - konečná hmotnostní závislost, což je základní astrofyzikální parametr, který spojuje informace o všech životních cyklech hvězd. Obecně platí, že čím hmotnější byla hvězda při zrodu, tím těžší byl bílý trpaslík po smrti. Tento trend je potvrzen jak teorií, tak údaji z pozorování.

Analýza nedávno objevených bílých trpaslíků v hvězdokupách však přinesla překvapivý výsledek: hmotnosti těchto bílých trpaslíků byly znatelně větší, než se očekávalo, což vedlo ke vzniku „zlomu“ ve vztahu k počáteční a konečné hmotnosti hvězd v určitém rozmezí.

„Naše studie interpretuje tento zlom v počátečních a konečných hmotnostních vztazích jako znamení syntézy uhlíku, produkovaného hvězdami s nízkou hmotností v Mléčné dráze,“ říká hlavní autorka článku, Paola Marigová z Padovské univerzity v Itálii.

Při analýze počátečního a konečného hmotnostního poměru kolem zlomu dospěli vědci k závěru, že uhlík byl šířen hvězdami dvakrát nebo vícekrát hmotnějšími než Slunce, zatímco hvězdy, které byly méně než jedenapůlkrát hmotnější než Slunce, to nedělaly.

Masivnější hvězdy v posledních stádiích života produkovaly atomy uhlíku ve svém horkém nitru a vynášely je na povrch, odkud je hvězdný vítr sfoukával. Simulace prováděná vědci ukázala, že odstranění vnějšího pláště takových hvězd bohatých na uhlík bylo natolik pomalé, že jejich centrální jádra - budoucí bílí trpaslíci - znatelně nabyla na hmotnosti.

„Teď víme, že uhlík pocházel z hvězd, které měly ve chvíli vzniku hmotnost alespoň jedné a půl sluneční hmoty,“ uvádí Marigová.

Autoři se domnívají, že jasné, blízké své smrti hvězdy, velmi podobné předkům bílých trpaslíků, v současné době značně přispívají k emisím vzdálených galaxií, kde se tvoří uhlík.

Více:

Video: Nejznámější a nejstrašnější experiment Vesmír-25. Jak se myší ráj stal peklem
Ruští vědci zjistili, kde ve vesmíru vzniká neutrino
Astronomové odhalili příznaky budoucí vesmírné katastrofy
Záhada Sluneční soustavy. Astronomové vysvětlili, proč se Uran otáčí na boku
Štítky:
hvězdy, Vesmír, objev, astronomové
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář