02:57 26. listopadu 2020
Svět
Získat krátkou URL
22030
Sledujte nás na

Turecké úřady zvažují pořádání muslimských modliteb v chrámu Sv. Sofie (Hagia Sofia) v Istanbulu. Uvažují zejména o použití speciální osvětlovací techniky, při níž by křesťanské mozaiky a nástěnné malby nebyly během modlitby vidět. Informovaly o tom noviny Hurriyet.

Dříve se uvádělo, že Turecká státní rada, nejvyšší administrativní soud země, dne 10. července anulovala rozhodnutí z roku 1934 o změně statutu katedrály Hagia Sofia na muzeum. Hned na to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že podepsal výnos o změně statutu katedrály na mešitu, a o zahájení muslimských bohoslužeb v této budově.

Dané noviny uvádí, že administrativa tureckého prezidenta spolu s ministerstvem kultury a cestovního ruchu země a úřad pro náboženské záležitosti se připravuje na první modlitbu v Hagia Sofia, která má proběhnout v pátek 24. července. Další navrhovanou možností je zakrýt mozaiky a fresky během muslimských modliteb závěsem. To však podle novin není ta hlavní možnost. Rovněž se plánuje vytvoření speciálních chodeb pro turisty, aby mohli navštívit katedrálu, aniž by šlapali po koberci pro modlící.

Návrhy odborníků byly předloženy turecké prezidentské správě, píše deník. Očekává se, že o této otázce bude rozhodnuto v úterý.

Zmiňme, že twitterová stránka muzea Hagia Sofia byla uzamčena. Turecké ministerstvo kultury a cestovního ruchu na svých webových stránkách dokonce změnilo název na „Velká mešita Sv. Sofie“ (Büyük Ayasofya Camii).

Vyjádření papeže a athénského arcibiskupa Jeronýma II.

I papež František se vyjádřil k celé věci. Ten uvedl, že jej turecké rozhodnutí přeměnit tento chrám, který byl muzeem, na mešitu, velmi rozhořčilo.

„Myslím na Istanbul, myslím na Hagiu Sofiu a jsem velmi rozhořčen,“ řekl a začal své tradiční nedělní kázání pro věřící na náměstí svatého Petra ve Vatikánu.

Kromě papeže si pár slov k celé záležitosti neodpustila ani halva řecké pravoslavné církve, athénský arcibiskup Jeroným II. Ten prohlásil, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan používá náboženství jako nástroj k dosažení stranických a geopolitických cílů a uráží celé civilizované lidstvo.

„Transformace náboženství na nástroj k dosažení stranických, geopolitických a geostrategických výhod charakterizuje toho, kdo to dělá. Provokace a urážky se vztahují nejen na pravoslaví a křesťanství jako celek, ale také na civilizované lidstvo, každou myslící osobu, bez ohledu na náboženství,“ citovala slova arcibiskupa Jerome Athénská zpravodajská agentura AMNA.

S-400
© Sputnik / Ministry of Defence of the Russian Federation
Jeroným II. přitom ještě 5. července prohlašoval, že se Turci neodváží přeměnit Hagiu Sofiu v mešitu.

Hagia Sofia

Hagia Sofia byla založena křesťanským císařem Justiniánem a byla otevřena 27. prosince roku 537. Katedrála byla po dobu více než tisíce let tím největším chrámem křesťanského světa. Po dobytí Konstantinopole Turky a po pádu Byzantské říše byla katedrála v roce 1453 přeměněna na mešitu. Od roku 1934 je ale podle výnosu zakladatele současného tureckého státu Kemala Atatürka muzeem a byla zařazena na seznam Světového dědictví UNESCO.

Rozhodnutí o přeměně tohoto objektu na mešitu vyvolalo prudkou reakci v mnoha zemích.

Více:

Otázka chrámu Hagia Sofia. Co může stát za rozhodnutím Turecka přeměnit světovou památku na mešitu?
Erdogan označil změnu statusu chrámu Hagia Sofia za krok k velkému Turecku
Řecký ministr zahraničí považuje problém Hagia Sofia za světový, nikoli za řecko-turecký
Štítky:
názor, Papež, Istanbul, Turecko, mešita, chrám
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář