00:37 12. srpna 2020
Svět
Získat krátkou URL
10632
Sledujte nás na

Spojené státy ztrácejí na popularitě v žebříčku globální podpory předních mocností. Podle průzkumu americké sociologické společnosti Gallup většina respondentů ze 135 zemí schvaluje činnosti německého vedení (44 %). Spojené státy jsou přitom na druhém místě v hodnocení podpory, a to s velkou ztrátou (33 %).

Společnost Gallup tvoří žebříčky týkající se podpory činnosti lídrů předních světových mocností od roku 2007. Odráží postoj respondentů ze 135 zemí k USA, Číně, Německu a Rusku. V každé zemi je vybráno tisíc respondentů. Ti jsou vždy požádáni, aby odpověděli na otázku: Schvalujete kvalitu vedení země?

Spojené státy byly lídrem od roku 2009 do roku 2016. Poté, co se ujal prezidentského úřadu Donald Trump, se však hodnocení země začalo prudce propadat. V roce 2017 dosáhl rating podpory činnosti amerických úřadů historického minima, a to 30 procent. Následně došlo k mírnému vzrůstu, ale i přesto se číslo drží na 33 procentech, jak ukázal nynější průzkum. Je pozoruhodné, že mezi zeměmi - tradičními spojenci Spojených států, je rating podpory činnosti americké administrativy ten nejnižší. V Evropě je podporuje přibližně 24 procent, v Austrálii pak 23 procent. V některých zemích, například v Německu, nepřekračuje podpora činnosti amerických orgánů 12 %. Spojené státy jsou nejoblíbenější u Afričanů. Americkou administrativu tam podpořilo 52 % respondentů. I přesto však Spojené státy v historickém kontextu svou popularitu ztrácí. V roce 2009 schválilo činnost amerického prezidenta a úřadů 85 % afrických respondentů.

Na druhou stranu Čína vykazuje leč pomalý, ale stálý růst popularity mezi světovými společenstvími. V roce 2009 její činnosti schvalovalo 25 procent respondentů, v roce 2015 se však číslo zvýšilo a překročilo 30 procent. Aktuální výsledky průzkumu ukazují, že čínské aktivity schvaluje 32 % respondentů, zatímco ty ve Spojených státech jen o procento respondentů více. Trump opakovaně slíbil obnovit status Spojených států jako světového lídra, k tomuto posunu ovšem stále nedochází. V letošním roku se pozice Spojených států v mnohém vysvětluje situací s rozšířením koronavirové infekce. Spojené státy jako světový lídr musely koordinovat a být v čele globálního boje proti pandemii. Místo toho se nestačily řádným způsobem vypořádat s epidemií ani u sebe v zemi, myslí si Cchuej Lej, výzkumný pracovník Výzkumného centra USA Institutu pro studium mezinárodních vztahů ČLR.

„Neuspokojivé výsledky průzkumu ve vztahu k USA jsou spojeny především s epidemií. Spojené státy reagovaly na šíření koronaviru příliš pomalu. A nemohly přijmout tvrdá opatření pro obnovení ekonomiky, když epidemie nebyla ještě pod kontrolou. A taktéž vypukly ve Spojených státech protesty proti rasové diskriminaci. Každý ve světě to viděl. A objevovaly se pochybnosti o tom, jak moc byly Spojené státy schopny zajistit ochranu veřejného zdraví. Kromě toho vznikaly nespokojenosti s chováním USA na mezinárodní scéně. Spojené státy jako hlavní mocnost musely koordinovat a být v čele v boji proti pandemii. Místo toho však začaly přesouvat zodpovědnost na jiné. Dokonce přestaly i financovat WHO. To vše vytvořilo ve světě pocit, že světové vedení Spojených států začalo klesat. A výsledky průzkumu tedy odráží fakta. Na druhou stranu Německu se v boji proti koronaviru daří dobře. V porovnání se Spojenými státy se s epidemií vyrovnalo lépe, přijímalo aktivní opatření v těch nejranějších stádiích. Německé orgány vyvinuly velké úsilí, aby se vypořádaly s epidemií. A po Německu začaly aktivní opatření přijímat i další evropské země. Německo se nejen aktivně podílelo na boji proti infekci v Evropě, ale také finančně podporovalo WHO na podporu mezinárodní spolupráce v boji proti epidemii.“

Spojené státy zřejmě podcenily nebezpečí koronavirové infekce. V každém případě však tehdy, kdy bylo potřeba přijmout tvrdá omezující opatření, aby se zabránilo rychlému šíření choroby, z úst amerických úředníků zaznívaly pochybnosti, že covid-19 je nebezpečnější než sezónní chřipka. Německo naopak od samého začátku přistupovalo k problému se vší vážností, což vysvětluje úspěch země v boji proti koronaviru. Testy na koronavirus byly vyrobeny německými vědci den před oficiálním oznámením WHO, že se virus přenáší z člověka na člověka. Výsledkem je, že do dnešního dne několik stovek laboratoří v Německu provádí více než 50 tisíc testů denně. Ovoce přineslo však také povinné zdravotní pojištění a velký počet lůžek: v nemocnicích není nedostatek a v případě podezření nebo zhoršení zdraví může vyhledat lékařskou pomoc téměř každý. Důležitou roli hrály také osobní vlastnosti německé kancléřky Angely Merkelové. Jelikož je fyzička, chápe hrozbu pandemie, uvedl politolog a mediální manažer z Německa Gunnar Jütte.

„Myslím si, že koronavirová krize k tomuto vnímání ve světě obou zemí hodně přispěla. Německo se vypořádalo se všemi problémy velmi dobře a z této krize vyšlo s nejmenšími ztrátami. Němečtí politici se s tím dokázali vypořádat a zajistit, aby se infekce v celé zemi nerozšířila tak rychle. V Německu je v současné době něco málo přes 9 tisíc mrtvých na koronavirus. Na 80 milionů obyvatel je to však relativně málo. Německo se navíc snaží zabránit tomu, aby se Evropa zhroutila. A tady má Merkelová velkou výhodu. V případě katastrof nebo nějakých kritických situací se chová velmi efektivně.  Když se nic neděje, jako tomu bylo například před rokem, vypadá to, že vůbec neexistuje. Právě to je zásadní věc, která jí pomáhá. A musíme vyzdvihnout, že v tomto ohledu je Merkelová výborná politička. Velkou roli také hrála skutečnost, že byla v minulosti fyzička. Vědci spíše chápou, jaké hrozby může mít pandemie.“

Expert Cchuej Lej si myslí, že úspěchy každé země v boji proti epidemii se stávají pro zbytek světového společenství lakmusovým papírkem, který určuje její schopnosti a potenciál. Proto bude další rozložení sil v žebříčcích záviset na tom, jak si budou dále vést Spojené státy v boji proti covidu-19.

„Myslím si, že všechno bude záviset na tom, jak se země vypořádají s epidemií, jak budou zapojeny do mezinárodní spolupráce. Pokud například Spojené státy přijmou další opatření, aby se oddělily od světového společenství, jejich vedení se tím i oslabí. Pokud se zase Čína zapojí aktivněji do mezinárodní spolupráce, pak místa v žebříčcích se mohou opět změnit.“

Čína zatím brání šíření druhé vlny koronaviru. Největší počet nových nakažených za den v ČLR v posledních měsících je 61 lidí. Ve Spojených státech naopak počet nových nakažených za 24 hodin přesahuje 50 tisíc lidí. Během pandemie poslala také Čína miliony lékařských roušek, ochranných obleků, lékařského vybavení a dalších věcí potřebných k boji proti infekci do jiných zemí.

Více:

„Čína plánuje útok na Evropu.“ USA začaly dobíjet globalizaci. Názor
V honbě za ziskem. Sociolog Hampl vysvětlil, proč USA nemají a nikdy nebudou mít vazaly
Video: Čína testuje největší hydroplán na světě
Čína navrhuje Indii společně odporovat hegemonismu. USA mezitím chtějí protičínskou koalici
Štítky:
epidemie, Koronavirus, Čína, USA, zahraniční vztahy, vzájemné vztahy, vztahy
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář