12:30 29. listopadu 2020
Svět
Získat krátkou URL
Prezidentské volby v Bělorusku a reakce na ně (142)
501170
Sledujte nás na

Šéf Evropské rady Charles Michel informoval, že Evropská unie neuznává výsledky prezidentských voleb, které oznámily běloruské úřady. Kromě toho zavede Evropská unie sankce proti velkému počtu osob, které jsou prý odpovědné za násilí v Bělorusku a falšování voleb. EU také poskytne 53 milionů eur pro běloruský lid.

Evropská unie vyzývá běloruské orgány, aby našly mírový východ z krize, uvedl Michel po mimořádném summitu lídru EU věnovanému situaci v Bělorusku. Celá Evropská rada uvedla, že běloruské prezidentské volby nelze považovat za demokratické a musí být zopakovány, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Celá Evropská rada odsoudila průběh událostí v Bělorusku. Oznámili jsme, že volby se musí zopakovat, že volby nelze považovat za demokratické,“ uvedl po skončení summitu.

Německá kancléřka Angela Merkelová zase konstatovala, že by nemělo dojít k vnějšímu vměšování do situace v Bělorusku.

„Bělorusko si musí najít svoji vlastní cestu, musí k tomu dojít prostřednictvím dialogu uvnitř země, k vměšování by dojít nemělo,“ uvedla.

Taktéž uvedla, že momentálně nemůže být prostředníkem v situaci v Bělorusku, jelikož prezident Lukašenko „odmítl rozhovor“. „Osobně jsem se pokusila zorganizovat telefonát s prezidentem Lukašenkem, ale bohužel se tak nestalo. Také jsem požádala o telefonát s ruským prezidentem Putinem, který se, jak víte, uskutečnil,“ uvedla.

„V současné době nevidím situaci s prostřednictvím, jelikož prezident Lukašenko odmítl telefonický rozhovor, což mi je líto. Být prostředníkem lze jen tehdy, když se nacházíte v kontaktu se všemi stranami, my však z naší strany uděláme vše pro podpoření národního dialogu (v Bělorusku),“ uvedla Merkelová na briefingu.

Podle jejích slov odsoudili lídři EU násilí proti pokojným demonstracím v Bělorusku, „zatčení tisíců Bělorusů“ a „vyzvali Lukašenkův režim, aby přestal používat sílu“, a že „musí být zaručena svoboda slova a právo na shromažďování“.

Jménem Evropské unie pak Evropská komise plánuje přidělit dalších 53 milionů eur na pomoc běloruskému lidu. Uvádí se, že z toho půjde jeden milion na podporu občanské společnosti a nezávislých médií. Takovou informaci sdělila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Již jsme poskytli velkou podporu Bělorusku skrz (program) Východní partnerství, ale nyní je důležité víc něž kdy jindy být s běloruským národem a přeprogramovat prostředky směrem ne k běloruským úřadům, ale směrem k občanské společnosti a zranitelným skupinám (obyvatelstva). Evropská komise nyní mobilizuje 53 milionů eur pro podporu běloruského lidu v těchto těžkých dobách,“ uvedla.

Šéfka EK upřesnila, že dva miliony z této částky jsou plánovány na „podporu obětí represí a nepřijatelného násilí ze strany státu“, jeden milion pak na podporu občanské společnosti a nezávislých médií. Zbylých 50 milionů je mimořádná podpora na pozadí koronaviru pro sektory zdravotnictví, například pro nemocnice, ale především pro malé a střední podniky, dodala.

Postoj ČR a SR

Co se týče postoje ČR, pak dnes se na webových stránkách Hradu objevilo prohlášení prezidentů zemí Visegrádské skupiny o Bělorusku, v němž signatáři vyjádřili znepokojení nad prezidentskými volbami v Bělorusku, jejichž výsledek nebyl přijat částí běloruskou společností.

Z dokumentu vyplývá, že prezidenti České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska vyzývají orgány Běloruské republiky, aby otevřely cestu politickému řešení, dodržovaly základní lidská práva a svobody a upustily od používání násilí proti pokojným demonstrantům a zároveň, aby zorganizovaly nové, mezinárodně legitimní a uznané prezidentské volby.

„Vyzýváme zahraniční aktéry ke zdrženlivosti od akcí, které by podkopaly nezávislost a suverenitu Běloruska,” stojí v prohlášení.

Na Slovensku zase přijal ve středu kabinet stanovisko vlády, které pojednávalo o situaci v Bělorusku. V něm se uvádí, že slovenská vláda bude na půdě Evropské unie podporovat rozhodnutí o cílených a restriktivních opatřeních vůči osobám zodpovědným za násilí na občanech Běloruska, kteří protestovali proti nedodržování občanských a lidských práv.

V tomto stanovisku vyzvala vláda vedení Běloruska k okamžitému ukončení násilí a dodržování základních lidských práv, stejně jako spravedlivému vyšetření a potrestání osob zodpovědných za násilí. Dále bylo vyzváno k bezodkladnému propuštění zadržovaných účastníků klidných protestů a iniciování dialogu s občanskou společností vedoucímu k urychlenému opakování prezidentských voleb.

Slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok zase ocenil, že vláda přijala stanovisko k situaci v Bělorusku jednomyslně. Ministr obrany Jaroslav Naď pak označil situaci v Bělorusku za velmi citlivou a vyjádřil naději, že dojde ke zklidnění.

Téma:
Prezidentské volby v Bělorusku a reakce na ně (142)

Více:

Babiš: Bělorusové si musí sami rozhodnout, kam chtějí patřit
Lukašenko prohlásil, že západní země financují protesty v Bělorusku
Visegrádská čtyřka se zaměřila na mírové řešení krize v Bělorusku. Zveřejnila prohlášení prezidentů
„Neukazujte prstem na Bělorusko.“ Lukašenko poradil zástupcům EU
Štítky:
prezidentské volby, volby, Alexandr Lukašenko, sankce, Evropská unie (EU), protest, Bělorusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář