22:53 23. září 2020
Svět
Získat krátkou URL
Prezidentské volby v Bělorusku a reakce na ně (109)
29961
Sledujte nás na

Ani jeden politik v Bělorusku nenavrhne „postavení zdi“ ve vztazích s Ruskem. Uvedl to v pondělí na tiskové konferenci člen prezidia opoziční koordinační rady Pavel Latuško.

„Posledním politikem v Bělorusku bude ten, kdo navrhne postavit zeď mezi Ruskem a Běloruskem <...>. Jsem přesvědčen, že dnes v Bělorusku neexistuje významná politická síla, která by navrhovala kardinálně nebo nějakým způsobem zhoršit vztahy s Ruskou federací, prostě není taková. Ani já jako občan své země nevidím takovou politickou sílu na obzoru v naší zemi. Existují hlavní síly a názor většiny lidí, jsem si tím jistý, pro dobré vztahy jak s Východem, tak i se Západem,“ řekl Latuško.

Latuško také řekl, že poslal žádost o schůzku s ruským velvyslancem v Minsku, ale dosud neobdržel odpověď.

„Obrátil jsem se na ruské velvyslanectví za účelem navázání kontaktu. Mám zájem jako člen koordinační rady, jako diplomat, setkat se s vedením ruského velvyslanectví a sdělit skutečné cíle koordinační rady, abychom informovali naše partnery. Zatím jsem nedostal odpověď,“ řekl Latuško.
Uvedl, že rada „má určité kontakty s velvyslanci zemí Evropské unie“. „To je normální diplomatická práce,“ řekl Latuško.

Člen koordinační rady prohlásil, že organizace nemá v úmyslu přebírat moc.

„Koordinační rada byla vytvořena za účelem navázání dialogu. Jedná se o druh veřejné platformy ... Nestavíme si za cíl změnit ústavní systém nebo převzít moc,“ řekl Latuško na pondělní tiskové konferenci.

Dodal také, že opozice nepovažuje otázku státní vlajky za zásadní.

„Zdá se mi, že dnes [vlajka] není předmětem diskuse. Mluvíme o řešení politické krize na platformě, která je založena na postojích sjednocujících naši společnost, a hledáme body, které nás spojují,“ řekl v rámci komentáře k otázce týkající se symbolů používaných protestujícími.

Předtím Nejvyšší státní zastupitelství (Generální prokuratura) Běloruska v souvislosti s vytvořením opoziční koordinační rady zahájilo trestní řízení podle paragrafu 361 trestního zákona, nazvaného „Výzvy k akcím směřujícím k poškození národní bezpečnosti Běloruské republiky“, kde je trest až pět let odnětí svobody. Jak prohlásili na státním zastupitelství, činnost koordinační rady je zaměřena na zmocnění se vlády a poškození běloruské národní bezpečnosti. Opoziční rada tvrdí, že všechny cíle a metody, které stanoví, jsou zákonné a založené na ústavě republiky.

Protesty v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Lukašenko, který podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů.

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.

Téma:
Prezidentské volby v Bělorusku a reakce na ně (109)

Více:

„Jediné, čeho se vládci Lukašenko a Putin obávají.” Chvilkaři poradili, jak má Brusel zatočit s běloruským režimem
Běloruské ministerstvo obrany zamezilo provokaci ze strany Litvy
Ondráček o Bělorusku: Opozice je řízená z Polska a Petříček jí posílá naše peníze. Nepošle Babiš i armádu?
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář