01:10 29. října 2020
Svět
Získat krátkou URL
6129
Sledujte nás na

Ázerbájdžánský prezident Ilcham Alijev uvedl, že jednání o urovnání karabašského konfliktu nelze vést jednostranně. Baku v této věci „musí mít partnera“. Arménský předseda vlády Nikol Pašinjan v této souvislosti prohlásil, že jednání o Náhorním Karabachu jsou možná pouze v případě pozastavení nepřátelských akcí ze strany Ázerbájdžánu.

„Jednání (o Karabachu, pozn. red.) se v podstatě zastavila. Protože po vyjádření (arménského předsedy vlády, pozn. red.) „ Karabach je Arménie“ jsem řekl, že jsou jednání nemožná. Nicméně, spolupředsedové Minské skupiny mě požádali, aby Ázerbájdžán projevil více porozumění… Řekl jsem: „Dobře, zkusme to.“ Chceme najít mírovou cestu, čekali jsme mnoho let, a kdyby nebylo tohoto rušivého přístupu, jednání by pravděpodobně pokračovala,“ řekl Alijev v rozhovoru pro katarský televizní stanici Al-Džazíra. Alijevova slova pak citovala tisková služba.

Podle Alijeva byla setkání s arménským předsedou vlády nesmyslná a měla formální charakter.

„Řekl mi, že území nebude navráceno. Pokud to nechtějí udělat a pokud se budou stavět proti principům, které po mnoho let vytvářela Minská skupina, a ničí jednání, o čem pak můžeme mluvit? Jednání nelze vést jednostranně. Musíme mít partnera. V Arménii však zatím nemáme partnera pro jednání,“ řekl Alijev.

Již dříve arménský předseda vlády Nikol Pašinjan odmítl obvinění Baku o tom, že arménská strana narušila jednání o Karabachu. Rovněž uvedl, že vítá výzvu lídrů Ruské federace, Spojených států a Francie k zastavení bojů.

Alijev dodal, že „s arménským lidem nemají žádné problémy“. „V Ázerbájdžánu žijí tisíce Arménů a Armény žijící v Náhorním Karabachu považujeme za své občany. Vyzýváme je, aby žili s námi, stejně jako zástupci mnoha dalších národností a etnických menšin v Ázerbájdžánu,“ doplnil Alijev.

Prezident Ázerbájdžánu rovněž uvedl, že Baku nikdy neodmítlo jednání o Náhorním Karabachu.

„Nikdy jsme neodmítli vyjednávat. V předchozích letech jsme v procesu vyjednávání zažili těžké časy. Ne všechno proběhlo hladce. Měli jsme však proces. Bývalí lídři Arménie spolu s námi vyvinuli postupný přístup. Jinak bychom se do procesu tak dlouho nezapojovali. Nebyla to ztráta času. Myslím, že jsme dosáhli velkého pokroku. Já jsem se tohoto procesu účastnil od roku 2003. Pracoval jsem se dvěma bývalými prezidenty Arménie. Pokročili jsme a nebylo to snadné. Měli jsme spoustu neshod. Postupně jsme však pokračovali, posouvali se vpřed a rozvinuli to, čeho jsme doposud dosáhli,“ uvedl Alijev v rozhovoru pro televizní stanici.

Alijev rovněž uvedl, že současné arménské orgány předchozí úspěchy v jednáních anulovaly. Podle jeho slov veškerá „odpovědnost“ leží na předsedovi arménské vlády Pašinjanovi a jeho vládě.

„Takhle se nemůžete chovat při vyjednáváních a nemůžete tak provokovat Ázerbajdžán,“ řekl Alijev.

Reakce Pašinjana

Náhorní Karabach
© Sputnik / Ministry of Defence of Azerbaijan
Arménský předseda vlády Nikol Pašinjan v této souvislosti prohlásil, že jednání o Náhorním Karabachu jsou možná pouze v případě pozastavení nepřátelských akcí ze strany Ázerbájdžánu. Informoval o tom v sobotu na své stránce na Facebooku a k příspěvku připojil odkaz na rozhovor pro televizní stanici Al-Džazíra.

„V případě vnější agrese je úkolem číslo jedna chránit obyvatelstvo před útokem. Teprve poté bude možné hovořit o jednáních. Za současné agresivity velkého rozsahu mohu s jistotou říci, že obyvatelé Karabachu neustoupí,“ dodal.

Situace v Náhorním Karabachu

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu dne 27. září prohlásilo, že Ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na linii dotyku v Karabachu a že došlo k obětem na životech mezi civilisty a vojáky. Podle prohlášení Ministerstva obrany Arménie byl Náhorní Karabach „vystaven leteckým a raketovým útokům“. V Jerevanu prohlásili, že Baku „zahájilo ofenzívu“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach oznámili, že byly z děl ostřelovány obce v Náhorním Karabachu, mj. i metropole Stěpanakert. Úřady místní obyvatele vyzvaly, aby se ukryli, a později v Náhorním Karabachu vyhlásily stanné právo a mobilizaci.

Stanné právo a všeobecnou mobilizaci vyhlásila také Arménie. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace byla v Arménii vyhlášena poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil vyhlášení stanného práva v řadě měst a regionů země, zákaz vycházení v zemi a vyhlásil také částečnou mobilizaci. 

Řada států, včetně Ruské federace a Francie, vyzvala strany ke zdrženlivosti. Turecko uvedlo, že poskytne Ázerbajdžánu veškerou požadovanou podporu v souvislosti s dalším vyostřením situace v Náhorním Karabachu.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií.

Více:

Erdogan doufá, že Ázerbájdžán bude pokračovat v ofenzívě v Karabachu
Merkelová uvedla jediný možný způsob, jak vyřešit konflikt v Náhorním Karabachu
Macron telefonoval svému ázerbájdžánskému protějšku Alijevovi a vyzval k příměří v Karabachu
Štítky:
karabašský konflikt, Náhorní Karabach, podmínka, jednání, mír, Ázerbájdžán, Arménie
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář